Světlá pleť, hnědé vlasy, hnědé, daleko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava, ozdobená bronzovými a zlatými šperky a nádherným náhrdelníkem z jantaru. Tak vypadala žena pohřbená s přepychovou výbavou v Mikulovicích u Pardubic.

Přesnou a vědecky podloženou rekonstrukci její podoby dokončila antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea ve spolupráci s archeologem Michalem Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd.

Pohřbena s jedinečnými šperky

Žena zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové. Její hrob je nejbohatším ženským hrobem únětické archeologické kultury a jeden z nejbohatších v tehdejší Evropě.

Kostra ženy, jejíž podobu teď experti rekonstruovali. | zdroj: kredit-Jarmila Švédová

Pohřbená žena měla celkem pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, dvě zlaté záušnice a především –třířadý jantarový náhrdelník složený z více než 400 korálků a nejméně pěti rozřaďovačů.

„Je to naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby,“ cituje web Akademie věd Michala Ernée z Archeologického ústavu, vedoucího celého projektu rekonstrukce. 

Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v německém Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem.

Bez umělecké licence

Přesná antropologická rekonstrukce byla možná díky dobře a téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA, získané z kosti pohřbené ženy.

„Není to žádná spekulace ani umělecká představa. Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí, což jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,“ upozorňuje na webu akademie Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.

Přesná data umožnily podle Vaníčkové získat reálnější a skutečnosti bližší představu o vzhledu pravěké ženy.

Jantarový zlatý důl

V letech 2007 až 2009 prozkoumali archeologové v oblasti Mikulovic u Pardubic několik skupin kostrových hrobů z počátků doby bronzové, tedy z období let 2200 až 1700 před Kristem. 

„Záhy se ukázalo, že pohřebiště je zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období,“ zdůrazňuje Michal Ernée.

Jednou z významných odlišností území dnešních Čech od všech sousedních oblastí je masový výskyt jantaru v hrobech zdejších obyvatel.

Lebka ženy, které moderní věda vrátila tvář. | zdroj: kredit-archiv MZM

„Jantar je na našem území jednoznačně cizího (baltského) původu, a je proto významným dokladem nadregionálních kontaktů zdejších obyvatel ve starší době bronzové,“ doplnil archelog Ernée.

Staletí kolem a po roce 2000 před naším letopočtem jsou v Evropě spojována zejména s počátky bronzové metalurgie a rozvojem dálkového obchodu a nadregionálních kontaktů všeho druhu.

V této době patřilo území dnešních Čech, spojované s únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším územím evropského kontinentu. Jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón vývoji širší střední Evropy.

Archeologové jásají

S téměř 900 jantarovými předměty identifikovanými ve 27 hrobech jsou Mikulovice na jantar nejbohatší lokalitou v celém únětickém světě a jednou z nejbohatších v tehdejší Evropě vůbec.

Jantarové náhrdelníky, které patří k typickým ženským šperkům, se v oblasti našly ve více než 40 procentech ženských hrobů.

Celá rekonstrukce ženy. | zdroj: kredit-archiv MZM

Kostrová pohřebiště, jakým byl ten v Mikulovicích, jsou pro archeology „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť, jako jsou sídliště nebo depoty (sklady) bronzových předmětů, obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty.

Lidské kosterní pozůstatky, tak jako kostra ženy, která nyní získala zpět svou podobu díky antropologické rekonstrukci, jsou pro vědce unikátním zdrojem informací.