Technologie

Extrémní teploty, které sužují poslední měsíce severní polokouli, trhají jeden historický rekord v měření za druhým. V debatách o rizicích klimatických změn se tak objevují tak nejčernější scénáře, podle nichž nám už redukce oxidu uhličitého nepomůže vyvarovat se stále zvyšujícím teplotám. Ruku v ruce s nimi se objevuje i protiargument, podle kterého bychom vše ještě mohli otočit aktivní redukcí teplot pomocí takzvaného geoengineeringu. Může nám podobná metoda pomoct? Zřejmě ano - ale bude to mít svou cenu.

Nejhustější koncentraci dat uvnitř tradiční počítačové paměti slibuje nový litografický postup. Díky němu  se počítačové paměti mohou v dohledné době a za použití existujících technik zvětšit až tisícinásobně. To v praxi slibuje pokračování růstu kapacit počítačové paměti za přijatelnou cenu.

Říká se, že oči jsou okna do duše – nový výzkum mezinárodního týmu vědců však toto staré rčení skutečně přenesl do reality. Podařilo se mu totiž vyvinout strojový algoritmus, který dovede na základě sledování pohybu očí akurátně předpovědět osobnostní rysy toho či onoho člověka. Jedná se o další příklad protínání oborů umělé inteligence a psychologie.

Pozdní detekce nádorových onemocnění zůstává i dnes hlavním důvodem jejich vysoké úmrtnosti. Při včasném odhalení má totiž většina typů rakoviny velmi dobré vyhlídky na úplné vyléčení - nové experimentální terapie pak tuto šanci ještě zvyšují. Rozpoznání nemoci v běžné praxi však stále není snadné, a to může pacienta stát to nejdražší. Situace se přesto pomalu stáčí k lepšímu - nejnověji díky krevnímu testu odhalujícímu rakovinu kůže.

Manévrovatelnost i flexibilita - takovými kvalitami disponuje nový záchranářský robot z dílny izraelských vědců. Uplatnění by mohl najít při hledání lidí uvnitř poškozených budov, v tandemu s budoucím "mateřským" robotem by jim například mohl do stísněných prostor doručit i léky či zásoby.

Je to paradoxní, ale kosmické sondy 21. století stále používají poměrně archaické informační technologie. Například sonda New Horizons, která nám před třemi lety odhalily krásy Pluta, disponuje v zásadě počítačem vyvinutým na konci 80. let. Nejmodernější elektronika totiž není v očích konstruktérů sond dostatečně ověřená, a navíc je příliš citlivá. Změnit by to mohly materiálové povlaky, které mají krom sond šanci najít uplatnění například i ve fúzních reaktorech. Nyní s jedním podobným přišel i český tým.