Technologie

Technologie

Štít chránící Zemi před slunečními bouřemi by možná vyšel překvapivě levně

Počátek září 1859 se nesl v jiskřivém duchu. Masivní sluneční bouře známá jako Carringtonova událost poškodila elektrická zařízení po celé Zemi. Tehdy šlo jen o pár telegrafů, při dnešní závislosti civilizace na elektřině by dopady byly mnohem horší. Nová studie dvojice vědců z Harvardu však tvrdí, že by nás mohl ochránit kosmický štít.
Technologie

Vědci objevili 'očkování' proti alergii na ořechy. Chrání nejméně čtyři roky

I čtyři roky po svém nasazení zůstává genetická terapie, s jejíž pomocí vědci vyléčili několika dětským pacientům alergii na ořechy, stále funkční. Ukázala to nejnovější srovnávací studie australského Murdochova dětského výzkumného institutu. Zvyšuje se tak šance, že by se lidé s touto potravinovou alergií, která může skončit až smrtí, mohli dočkat trvalé léčby.
Technologie

Japonští roboti 'sbírají' tuny zlata z mořského dna. Začne nová éra těžby?

Mořské dno mohou jednou pokrýt obří doly na těžbu vzácných nerostů včetně zlata, zinku a mědi. Japonští průmyslníci jako první v masovém testu vyzkoušeli testují podmořskou těžbu minerálů a jen během srpna se z hloubky 1600 metrů dostaly na hladinu stovky tisíc tun drahých nerostů. Je tak pravděpodobné, že japonský příklad budou následovat další státy. Mořskému dnu by to mohlo přinést zkázu i spásu.
Technologie

Nobelovu cenu za chemii získali vědci, kteří vyvinuli kryoelektronovou mikroskopii

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.
Technologie

Stroje tenčí než vlas vyléčily žaludeční vředy

Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších. 
Technologie

Rakety SpaceX mohou být levnější než připravovaný futurističtější raketoplán

Již přes 40 let čekají příznivci kosmonautiky na příchod kosmického letadla, které by zvládlo dosáhnout kosmu "na jedinou nádrž". Teprve po jeho sestrojení by cena letenky měla podstatněji klesnout a lidstvu by se měl se otevřít pravý kosmický věk. Po amerických raketoplánech (a dalších nesplněných kosmických letounech) tuto pozici v posledních letech obsadil koncept britského letounu Skylon. Jeho hlavní předností je možnost využívat v hybridních motorech po část letu atmosférický kyslík, což šetří startovací hmotnost stroje. Nyní se však objevilo srovnání, podle něhož by i let Skylonu byl příliš drahý. Na hlavu jej prý poráží už dnes cena letů společnosti SpaceX.
Technologie

Bezdomovcům bezkontaktně? I na charitu se přispívá kartou

Jedno rychlé přiložení karty a už má charita deset liber, aniž se člověk musel na ulici s někým vybavovat. I když se nám to možná příčí, v dnešním rychlém světě nemá mnoho lidí ani deset minut na rozhovor. A i když s sebou peníze pořád nosíme, čím dál víc inklinujeme k systému "přiložit a jít". Podle průzkumu britské organizace UK Payments mají bezkontaktní karty zřetelný dopad na používání hotovosti. Mít s sebou peníze už ve světě plném chytrých telefonů a bezkontaktních karet není prioritou. Společnost pro výzkum trhu YouGov zjistila, že 34 procent Britů si myslí, že za 20 let už se na britských ostrovech hotovost používat nebude.
Technologie

V Číně roste unikátní 'zelené město': Bude plně soběstačné

Už za tři roky se v Číně zrodí unikátní "zelené" město - plně soběstačné díky geotermickým a fotovoltaickým zařízením v budovách, elektrickým dopravním prostředkům a tisícům stromů mezi stavbami a ulicemi. Stojí za ním tým italských architektů ze studia Stefano Boeri Architetti, lidé, kteří vytvořili takzvaný Vertikální les v Miláně, píše italský deník La Repubblica.