Vypadá u toho sice jako ožrala, vracející se mátožně z tahu, a všechno mu i podobně dlouho trvá, ale tenhle extrémně ohebný robot vydrží věci, které by porazily i střízlivého.

Jaderná chemie je vědní obor, který je stále poněkud zahalen tajemstvím, a to překvapivě i přes svůj slavný začátek a spojení se jmény Marie Curie-Skłodowské či akademika Františka Běhounka.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.

Tiskárny, ze kterých namísto potištěného papíru dostanete trojrozměrný předmět, připomínají v teorii replikátory ze Star Treku, ale jejich praktický dopad pociťujeme už dnes. Někteří dokonce přímo na vlastní kůži, respektive pod ní.

Jen málo staveb na naší planetě vyvolává takovou míru spekulací – a senzacechtivých lží – jako pyramidy v egyptské Gíze. Tajemství jejich stavby jsou po staletí zdrojem debat, ve kterých si libují odborníci i laici. Jak se ale ukázalo, pravda byla nejspíš mnohem prozaičtější.

Odpor vody je potvora, nekompromisně brzdící jakýkoli podmořský provoz. Zatímco dopravní letadla si to vzduchem švihají rychlostmi přes 800 km za hodinu, pod vodou se rychlosti počítají spíš na desítky.