V posledních letech do běžného provozu nastupují protézy, které může jejich majitel ovládat přímo pomocí svalů nebo dokonce myšlenkami. Umělým končetinám ale pořád schází jedna klíčová vlastnost: cit.

Když se řekne radioaktivita, člověku obvykle naskočí obrázky nějaké nepěkné havárie nebo obecně něčeho, čemu by se rád vyhnul. Leckdo totiž zapomíná, že radioaktivita je tu s námi neustále, jen v mírách, které z nás nedělají radioaktivní zombies ani (bohužel) superhrdiny.

Kdo někdy nepřemýšlel o výhodách osobního teleportu? Žádné mačkání se v MHD, žádné trčení v ranní zácpě, žádné únavné lety přes oceán... představa je to krásná! Ale prozatím omezená na Star Trek a další sci-fi.

Mobilní telefony nebo wi-fi sítě jsou dnes zcela samozřejmou součástí našich životů. Na jejich vývoji se podílely zástupy talentovaných lidí, ale na samém začátku číhá jedno velmi překvapivé jméno.

Když se řekne létání a květiny, možná vás napadnou květináče z Létajícího Čestmíra. Takovou konkurenci by letecké společnosti asi neocenily, ale co by ocenit mohly, to jsou bezpečnostní kontroly, zajištěné geneticky upravenými rostlinami.

V laboratořích společnosti Google odborníci pracují na nanočásticích, které budou umět rozpoznat známky některých chorob ještě předtím, než se rozvinou a začnou pacienta ohrožovat. A aby to nebylo málo, nanočástice půjde monitorovat a řídit pomocí speciálního elektronického náramku.