Těla lidí jsou čím dál chladnější. Co za tím vězí?
21. 3. 2022 – 23:58 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Lidská těla chladnou. Platí to jak pro obyvatele vyspělých zemí, tak pro domorodce z Amazonie.
V polovině devatenáctého století dospěl německý lékař Carl Reinhold Wunderlich k závěru, že horečka není nemoc, ale příznak nemoci. Rozhodl se proto stanovit průměrnou teplotu lidského těla.
Wunderlich po sedmnáct let měřil teplotu v podpaží pacientům. V roce 1868 pak publikoval své zjištění o tom, že průměrná (a optimální) teplota lidského těla na povrchu je 37 stupňů Celsia. Za takové teploty se dá předpokládat, že lidské orgány fungují správně.
Dnes už pochopitelně víme mnohem víc. Například to, že teploty se během dne mění. Ráno bývají nižší než večer. A také to, že tělesná teplota dětí je vyšší, protože mají rychlejší metabolismus.
Kromě toho jsme však zaznamenali rovněž pozoruhodný jev – průměrná tělesná teplota lidí klesá.
Jsme hluboko pod sedmatřicítkou
V roce 2019 biologové z amerických univerzit ověřovali, nakolik Wunderlichem naměřené hodnoty odpovídají realitě. Analyzovali data více než 677 tisíc pacientů ze Spojených států od roku 1862 do roku 2017.
Studie starých zdravotních záznamů ukázala, že zatímco před zhruba 150 lety byla průměrná tělesná teplota 37,16 stupně Celsia, dnes je pouhých 36,60 stupně!
Vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu eLife předpokládají (ale nedokládají), že hlavní příčinou rozdílu mezi minulostí a dneškem jsou záněty. „Záněty v těle produkují bílkoviny a cytokiny, které zvyšují náš metabolismus, a tím zvyšují naši teplotu,“ napsala v závěru studie Julie Parsonnetová, profesorka medicíny na Stanfordově univerzitě.
Je přitom jasné, že lidé v minulosti neměli tak kvalitní lékařskou péči jako v současnosti. Častěji trpěli drobnými nebo většími záněty – od zkažených zubů, drobných poranění i vnitřních zranění.
Dalším vysvětlením je ale i to, že lidské tělo dnes nemusí tak intenzivně regulovat teplotu, protože má kvalitní oblečení a klimatizaci.
Také domorodci chladnou rychleji
Takové logické vysvětlení však zpochybnila novější studie publikovaná v časopise Science Advances. Popisuje výzkum tělesné teploty v průběhu času u členů kmene Tsimane, domorodé populace v bolivijské Amazonii pověstné vynikajícím zdravím.
Tým lékařů a antropologů z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře zjistil, že průměrná teplota obyvatelů kmene překvapivě rychle klesá.
Američtí výzkumníci začali členům kmene systematicky měřit teplotu počátkem rocku 2002. Z 18 000 lékařských záznamů 5500 domorodců z let 2002 až 2018 potom zjistili, že teplota tamních žen se za pouhých šestnáct let snížila o 0,45 stupně Celsia a mužů o 0,49 stupně.
Z 37 stupňů Celsia klesla tělesná teplota obyvatel Amazonie k 36,5 stupně.
Stále hledáme vysvětlení
„Pokles by mohl být ovlivněn nárůstem moderní zdravotní péče a nižší mírou přetrvávajících mírných infekcí ve srovnání s minulostí,“ spekuluje ve zmíněné studii profesor antropologie na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře Michael Gurven, jeden z autorů studie.
Guven však upozorňuje, že infekce jsou ve venkovských oblastech Bolívie stále rozšířené. Pozorovaný pokles tělesné teploty jimi proto nelze beze zbytku vysvětlit. A nedá se vysvětlit ani lepšími životními podmínky, protože život domorodců se během posledních dvou dekád nijak výrazně nezměnil.
Vědecký tým přiznává, že zatím nenašel žádné jasné vysvětlení snižující se tělesné teploty. Vědci však chtějí tento trend zkoumat dál, protože pokládají teplotu za důležitý ukazatel lidského zdraví.