Koronavirus byl v Česku dosud zaznamenán u více než 685 tisíc lidí. Tento počet zahrnuje jedince s pozitivním testem. Skutečný počet infikovaných však bude výrazně vyšší.

Počet lidí, kteří v zemi po nákaze zemřeli, překonal po Vánocích hranici 11 tisíc a tato truchlivá statistika dál strmě stoupá.

Koronaviru zaslíbená země

Podle dat, která využívá server Ourworldindata.org, se Česko v počtech nových případů infekce dostalo před Itálii, Belgii, Británii, USA a další státy, které bývají pokládány za silně zasažené epidemií. Dokládá to následující graf, kde je na svislé ose zanesen počet nákaz na milion obyvatel.

zdroj: Our World in Data

Zajímavý je obdobný graf, kde je na svislé ose kumulativní počet případů nákaz (jejich počet od počátku epidemie). Upozorňuje, že také v tomto vyjádření se Česko prodralo 'na špici'.

zdroj: Our World in Data

Další spojnicový graf ukazuje, že přední pozice patří Česku i v počtu obětí, které lze připsat na účet epidemie. Ourworldindata.org ho odvozuje z 'nadměrné úmrtnosti'.

Graf srovnává loňskou a letošní úmrtnost (svislá osa) v jednotlivých státech. V Česku ve 44. týdnu roku 2020 (26. října až 1. listopadu) zemřelo 4194 lidí, tedy o 2128 víc, než činí průměr předchozích čtyř let. To je nebývalý, více než stoprocentní nárůst, který v jiných zemích nemá obdoby.

zdroj: Our World in Data

Tento graf také vysvětluje prognózu iniciativy Sníh, která sdružuje odborníky z různých oborů a prosazuje vědecké důkazy týkající se epidemie covidu. Podle ní se do konce roku zkrátí střední délka života českých mužů o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok.

Proč se nám to přihodilo?

Odpověď je jednoduchá: Česko nezachytilo nástup druhé vlny.

Už při samotném začátku první vlny koronaviru v Evropě respektovaný epidemiolog Antoine Flahault v časopise pro lékařský výzkum The Lancet varoval, že za první vlnou koronaviru patrně bude následovat vlna druhá, ještě větší. Nedd na článek upozornil v březnu – tady.

Flahault, ředitel Institutu globálního zdraví Ženevské univerzity, v něm psal, že koronavirus může být jako tsunami a během tsunami bývá nejvyšší a nejničivější až druhá hlavní vlna, která následuje po vlně první – 'heraldické'.

Epidemiolog připomínal, že jako tsunami útočil už vir španělské chřipky, se kterou má koronavirus leccos společné, především vysokou nakažlivost. Ve zmíněném článku pro The Lancet varoval, že "začít žít po první vlně, jako by se nic nestalo, by bylo stejné bláznovství, jako vrátit se na pláž po první vlně tsunami".

Metaforicky řečeno, Česko se na pláž vrátilo. Vrátila se na ni podstatná část populace, někteří epidemiologové i vláda v čele s premiérem. Andrej Babiš v srpnu zvrátil rozhodnutí expertů o tom, aby byly opět zavedeny roušky. Před blížícími se volbami zjevně nechtěl dělat opatření, která nemohl opřít o mínění veřejnosti.

Je přitom tristní, že žádná epidemiologická autorita proti tomu výrazně neprotestovala. Co víc, selhal projekt chytré karantény, na který předseda vlády osobně dohlížel.

Výsledek je nasnadě: Ze statistik Univerzity Johnse Hopkinse i grafů skupiny Our World in Data vyplývá, že vyjádřeno počtem nakažených a obětí k počtu obyvatel za celou dobu pandemie končí Česko rok 2020 jako jedna z nejpostiženějších zemí světa.