Unikátní stát. Pandemie covidu tam zachránila tisíce životů
26. 5. 2021 – 17:19 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Rok 2020, kdy se světem prohnal koronavirus, vstoupí do historie jako období vysoké úmrtnosti. V jedné zemi však za prvního roku pandemie paradoxně zaznamenali o tisíce úmrtí méně než jindy.
Epidemiologové a datoví experti Královské univerzity v Londýně (Imperial College London) analyzovali údaje z 29 států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadměrné úmrtnosti v loňském roce způsobené pandemií covidu-19.
U těchto zemí, mezi kterými figurovalo také Česko, zkoumali experti historický trend úmrtnosti v posledních pěti letech (2016–2020) a na základě demografického vývoje a průměrného věku dožití modelovali úmrtnost, která se dala očekávat bez pandemie covidu. Když ji odečetli od vládních statistik získali čísla nadměrné úmrtnosti.
Ve 29 sledovaných státech bylo takových úmrtí, která se dají přičíst covidu, od několika tisíc do statisíců.
Co je ale pozoruhodné: Jsou země, kde nárůst úmrtí nezaznamenali. Ve dvou královstvích – dánském a norském – se úmrtnost v podstatě neodchýlila od minulých let. Dokonce tam zjistili (ač statisticky nevýznamný) pokles úmrtí – v obou zemích o jedno úmrtí na 100 tisíc obyvatel.
Jenže v jedné zemi zaregistrovali významný pokles, a to o 63 úmrtí na 100 tisíc lidí.
Výjimečnou zemí je Nový Zéland. Ostrovní stát s necelými pěti miliony obyvatel loni evidoval o 2900 úmrtí méně, než předpovídal statistický model.
Co za skvělými čísly vězí?
Je to zejména geografická vzdálenost od jiných center civilizace (a covidu) i to, že stát je obklopen moři, s nikým nemá pozemní hranici. A také pochopitelně rychlá reakce vlády a státních institucí na šíření koronaviru.
Komunikace kabinetu a ministerstva zdravotnictví byla na Novém Zélandu srozumitelná a jednoznačná. Lidé dostávali pravidelně textové zprávy s novými informacemi o situaci a platných i chystaných opatřeních. Žádné zmatené zákazy, které byly opravovány, a polovičatá opatření, která vedla k dlouhým lockdownům a ještě delším uzávěrám škol – jako v Česku.
Vědci z Královské univerzity k tomu píšou: „Nový Zéland je jediná země s nižší než očekávanou úmrtností ve všech věkových skupinách, u mužů i žen, bez rozdílu pohlaví. Tento fakt se dá připsat správné strategii země na počátku pandemie i v jejím průběhu.“
Experti analyzující úmrtnost na Novém Zélandu připouštějí, že pandemie covidu tam paradoxně mohla některé životy zachránit. Zvýšená protiepidemická opatření chránila zejména zranitelnou část populace před jinými infekcemi, což vedlo k významnému poklesu úmrtnosti na sezónní chřipku a zápal plic.
Našinci tak může Nový Zéland připadat jako země z jiné planety – žádná druhá, natož třetí, vlna, minimum nových případů a epidemická opatření spíš formou doporučení než příkazů a zákazů. V zemi se už od února pořádají koncerty pro desítky tisíc posluchačů.
Čísla jsou přitom pro ostrovany stále přívětivá – od začátku pandemie do pátku 21. května se podle dat Univerzity Johnse Hopkinse potvrdila nákaza u 2659 lidí a nemoci podlehlo 26 z nich. S „Best in covid“ Českem nesouměřitelné cifry.
Nezávislý australský think-tank The Lowy Institute už v lednu na svém webu zveřejnil studii, ve které hodnotí, jak se jednotlivé země vypořádaly s koronavirem. Nový Zéland stojí v čele žebříčku. Studie porovnávala data z 98 států světa a hodnotila vývoj ve 36 týdnech od stého potvrzeného případu koronaviru s daty dostupnými do 9. ledna 2021.
Česko na druhé straně žebříčku
Většina čísel ze studie nadměrných úmrtí, kterou vypracovala Královská univerzita v Londýně, je truchlivá. Vyplývá z nich, že v roce 2020 zemřelo v Litvě o 285 lidí na 100 tisíc obyvatel víc než obvykle, v Polsku 191, ve Španělsku 179, v Česku 159. (Je nicméně patrné, že po prvním čtvrtletí tohoto roku Česko ve statistice poskočilo.)
Výzkumníci upozorňují, že zjištění studie, byť jsou až na výjimky bezútěšná, pomáhají mapovat a hodnotit dopad pandemie na lidské životy. „Plný dopad této pandemie nemusí být patrný ještě několik let,“ upozorňuje tým vědců z Královské univerzity v Londýně v komentáři ke studii, která je publikována na webu British Medical Journal.