Klimatická krize, jaderný Armageddon nebo náhlý úder meteoritu. Z výčtu těchto možností je jasné, že lidstvo potřebuje nějakou planetu B. Nejprve se ale musíme naučit bezpečně se rozmnožovat ve vesmíru, upozorňuje nizozemský podnikatel Egbert Edelbroek.

Dosud nevíme, zda to je vůbec možné.

Edelbroek založil firmu Spaceborn United, jejímž cílem je přirozené početí a porod na Marsu, kde gravitace dosahuje jen 38 procent té pozemské.

„Je důležité, aby se lidstvo stalo multiplanetárním druhem,“ cituje Edelbroeka magazín Phys. Vizionářský podnikatel upozorňuje: „Pokud chcete mít lidská sídla mimo Zemi a pokud chcete, aby byla skutečně nezávislá, musíte řešit také reprodukční problém.“

Od myší k lidem

Už samotný pohlavní styk v prostředí stavu beztíže představuje mnoho obtíží, mezi něž patří především nedostatek gravitace, při kterém se pár od sebe vzdaluje.

Spaceborn United se nyní zaměřuje na umělé početí ve vesmíru, ve stavu mikrogravitace. Firma začala s myšími buňkami a nakonec přešla na lidské spermie a vajíčka a vytvořila disk, který mísí buňky dohromady s cílem vytvořit životaschopné embryo.

Není jasné, jak se bude embryo v mikrogravitaci vyvíjet, zda může být jeho vývoj přirozený a jaké problémy mohu nastat při porodu.

Na palubě vesmírné stanice ISS se toto téma už zkoumá. Nedávno tam při japonském experimentu vznikla myší embrya. Od myší k lidem však může vést ještě dlouhá cesta.

Spaceborn United také začala pokusy na pohlavních buňkách myší. Z nich přešla na lidské spermie a vajíčka. Výzkumníci vytvořili zařízení, které smíchá buňky dohromady s cílem vytvořit životaschopné embryo.

Aqeel Shamsul, generální ředitel britské společnosti Frontier Space Technologies, která na projektu se společností Spaceborn spolupracuje, popisuje technologii jako „vesmírnou stanici pro lidské buňky“.

Embrya, která v ni vzniknou, budou kryogenně zmražena, aby se pozastavil jejich vývoj a aby byla chráněna během návratu na Zemi.

„Panuje při tom hodně otřesů, hodně vibrací a značné přetížení. Tomu nechcete embrya vystavovat,“ říká Edelbroek.

Nyní je výzkum veden v laboratorních podmínkách částečné gravitace. Počátek výzkumu s myšími buňkami ve vesmíru je plánován na konec roku 2024. První start s lidským embryem by se měl uskutečnit za pět až šest let.

Embryo vzniklé uměle metodou in vitro na oběžné dráze by pak mělo být vloženo do matky-pozemšťanky, která porodí prvního člověka počatého ve vesmíru.

Zástupci Spaceborn United připouštějí, že je před nimi hodně práce. Před tím, než se embryo vloží do pozemšťanky, bude nutné odstranit etické překážky.

„Je to choulostivé téma. Vystavujete zranitelné lidské buňky, případně lidská embrya, nebezpečí vesmíru, radiaci, která je mnohem vyšší než na Zemi, a odlišnému gravitačnímu prostředí, na které embrya nejsou stavěna,“ přiznává Edelbroek.

Vědecký experiment, nebo spontánní akce?

Téma etiky je jedním z důvodů, proč výzkum vesmírné reprodukce nevede vládní agentura NASA, ale soukromá firma. NASA se zdráhá utrácet peníze z daní na citlivé téma, které by u konzervativních členů Kongresu mohlo narazit.

Státní agentury doposud dávaly od výzkumu lidské reprodukce mimo Zemi ruce pryč. Ačkoli letos v dubnu uplynulo 62 let od letu prvního člověka do kosmu, pokud víme, za celou tuto dobu ve vesmíru nenastal žádný pohlavní styk, natož početí.

I pokud firma Spaceborn United nakonec uspěje v porodu prvního dítěte vzniklého z „kosmického embrya“, bude stále existovat otázka, jak by těhotenství probíhalo v prostředí mikrogravitace či snížené gravitace na Měsíci, anebo na Marsu.

Je ale možné, že s početím prvního dítěte mimo Zemi nebudeme muset čekat na vědecké experimenty. V turistických misích se může některý pár chtít zapsat do dějin nesmazatelným prvenstvím.

Rizika vesmírného početí však dosud nejsou probádána. Měl by proto zvítězit vědecký přístup, který prosazuje Edelbroek.

Osmačtyřicetiletý Nizozemec předpokládá, že narození prvního dítěte mimo Zemi se dočká ještě za svého života. Upozorňuje však, že plánuje žít nejméně do 100 let, takže na vědecky schválené mimozemské početí si můžeme ještě přibližně půlstoletí počkat.