Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Čína chce do roku 2020 vyslat nepilotovanou sondu na Měsíc a přistát s ní na jeho odvrácené straně. Pokud by se to Číňanům podařilo, připsali by si na konto světové prvenství. Zatím se to nepovedlo žádné kosmické misi.

Ruská pilotovaná loď Sojuz úspěšně přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vezla tam trojčlennou posádku včetně vůbec prvního dánského astronauta. Na oběžné dráze se nyní nachází celkem devět lidí.

Při plánování cesty na Mars se stále dokola řeší technologie, ale co samotní astronauti? Vydrží tak dlouho odříznuti od světa? Nebude jim třeba hrozit ponorková nemoc? "Nehrábne" jim? Šestice vědců - tři muži a tři ženy - to chce zjistit a nechala se na rok zavřít do hermeticky izolovaného prostoru. 

První pilotované lety z ruského kosmodromu Vostočnyj se uskuteční až v roce 2025, tedy o sedm let později, než se původně předpokládalo. Roskosmos toto zpoždění odůvodňuje tím, že z Vostočného mají létat nové rakety Angara, které se teprve vyvíjejí. 

Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ode dneška nachází i několik druhů whisky a dalších pálenek. Přivezla je tam japonská nákladní loď H-II Kunotori společně s dalšími 4,5 tun zásob. Posádka si ale na alkohol bude muset nechat zajít chuť, na vzorcích chtějí vědci zkoumat, zda si pálenky uchovají své vlastnosti i po ročním pobytu ve vesmíru.