Se zjištěním přišli výzkumníci z Pennsylvania State University. Jejich nejnovější studie stojí na národním americkém průzkumu zahrnujícím 8000 dětí napříč třemi kategoriemi věků - děti od 2 do 5 let, pak 6 až 11 let, a nakonec 12 až 19 let. Dotazník sledoval příjem tekutin v průběhu posledního dne.

Ukázalo se, že zhruba jedna pětina dětí uvedla, že v uplynulých 24 hodinách nevypila ani kapku "běžné" vody. Jejich příjem tekutin spočítal prakticky výhradně ve slazených limonádách. Spolu s nimi zkonzumovali i zhruba dvakrát více kalorií než děti, které pily alespoň v menší míře více vody.

Nejde rozhodně o první práci, která ukazuje, že limonády jsou populárním způsobem hydratace. Nejde ani o první práci, která upozorňuje na zvýšená zdravotní rizika spojená s tak častou konzumací slazených nápojů. Již starší práce podobného druhu naznačují spojení mezi zvýšeným příjmem cukru a rizikem rozvoje cukrovky 2. typu. Nová práce je tak jenom dalším střípkem skládačky, která varuje před zdravotními problémy, které může mít podstatný segment populace ve vyšším věku.

Jak z problém ven, není zcela jasné. A není to ani předmětem práce. Podobně jako v případě jiných rizikových látek - tradičně kouření tabákových produktů - by mohlo pomoct zvýšení ceny produktů, popřípadě zákaz jejich reklamy pro děti a mladistvé. Nakolik by však takové řešení skutečně řešilo situaci, a nakolik by naopak vedlo k řadě jiných problémů, je však tradiční otázkou volání po vyšších regulacích. Jako vždy tak platí, že reálné řešení bude muset spočívat především na rodičích.

Voda nad zlato

Ačkoliv čistě z hlediska hydratace lze slazené nápoje považovat za možné řešení žízně, běžná voda - případně její variace v podobě minerálek - stále platí za nejjednodušší, nejlevnější a zřejmě i nejdravější způsob, jak řešit příjem tekutin. Průměrný člověk by měl denně přijmout 2,5 až 3 litry vody v závislosti na své konstituci, váze a energetických výdajích. Kolem 0,5 až 1 litru z toho typicky získáme z potravin. Zejména v počínajících horkých měsících je však možné sáhnout i po několika alternativách.

Při vyšším sportovním výkonu je vhodné konzumovat sportovní nápoje ("ionťáky"), z tradičnější voleb se nabízí i jejich "přírodnější" varianta v podobě mléka. Pokud vám tedy uprostřed sportovního výkonu sedne k chuti. Při vyšším příjmu vody třeba právě během sportování neškodí (alespoň z hlediska pitného režimu) proložit vodu i pivem (za předpokladu plnoletosti). V opačném případě hrozí naopak mírná otrava vodou. Ta je běžně definována konzumací víc než pěti až šesti litrů vody v relativně krátkém časovém sledu.

Ve výjimečných případech může otrava vodou skončit i bezvědomím či smrtí. Pro běžného smrtelníka nejde o normální stav, například v případě vrcholových sportovců účastnících se maratonu v letních měsících však byly případy otravy vodou zaznamenány.