Pětileté sledování

Multivitamíny, vitamíny D, vápník a vitamín C – to byly hlavní látky, které od ledna 2012 po říjen 2017 sledovala kanadská studie v různém spektru randomizovaných testů. Vědce zajímal především vliv na srdeční onemocnění a riziko předčasné smrti. Když však data postavili vedle sebe, ukázalo se, že efekt je v zásadě nulový. Ve srovnání lidí, kteří dané vitamíny skrze doplňky konzumují, a těch, kteří nikoliv, jsou si obě skupiny rovny.

"Překvapilo nás, že jsme u nejčastěji konzumovaných doplňků našli tak málo pozitivních efektů," sdělil hlavní autor studie David Jenkins ve vyjádření, "Naše práce zjistila, že užívání multivitamínů, vitamínu D, kalcia a vitamínu C vám sice neuškodí – ale neplyne z ní ani žádná skutečná výhoda."

Abychom nebyli jenom kritičtí, jisté méně často užívané doplňky určitý vliv mít mohou. Data ukázala, že kyselina listová a vitamíny B by mohly hrát menší roli při redukci nemocí srdce. Naopak z antioxidantů však zase žádný měřitelný vliv neplyne. Tyto suplementy jsou navíc oproti těm nejčastěji prodávaným v menšině.

Miliardový trh s dobrým pocitem

Uvážíme-li, že trh se suplementy je prakticky neregulovaný a dosahuje jenom v USA sumy skoro 40 miliard dolarů (zhruba 800 miliard korun), jsou žádné či malé přínosy poněkud zklamáním.

K podobným závěrům došla převaha studií i v minulosti. V roce 2009 zněl závěr ze sledování 161 tisíc žen po menopauze, že multivitamíny nemají žádný nebo velmi malý vliv. Dva roky na to ke stejnému závěru došlo sledování víc než 180 tisíc lidí. Podobnými příklady bychom mohli ještě nějaký čas pokračovat.

V zásadě jediná výraznější studie, která mluvila ve prospěch užívání multivitamínů jako doplňku, odhalila statisticky nižší šanci na rozvoj rakoviny – v  řádu jednotek procent. Tato práce však využívala jenom velká data a efekt tak mohl plynout z celé řady jiných okolností, například toho, že uživatele suplementů platí méně často za kuřáky a věnují se více sportu. V tak malém rozdílu nelze bez detailnější analýzy vyloučit ani statistickou chybu.

"Vzhledem k tomu, že neexistují významné pozitivní údaje – kromě potenciální redukce rizika vzniku mozkové příhody a srdečních onemocnění u kyseliny listové – je prospěšné spoléhat se v prevenci chorob hlavně na zdravou výživy," shrnul Jenkins praktická zjištění práce. "Zatím žádný výzkum doplňků nám z hlediska vitamínů neukázal nic prospěšnějšího, než je konzumování rozumných porcí méně zpracovaných rostlinných potravin včetně zeleniny, ovoce a ořechů."

Zbytečné vitamíny?

Závěry kanadské práce však samozřejmě neznamenají, že nedostatek akurátních vitamínů a minerálů nemůže pro organismus být problém. Ba přímo naopak! Absence vitamínů je v různých částech světa stále znát. Dokonce to lze vztáhnout i na naše končiny. Nedávná česká práce zjistila, v kolem třetiny Čechů výrazně chybí hořčík, a ve vyšší míře proto trpí únavou i depresemi. Absence vitamínu pak může mít i fatálnější následky.

Nedostatek vitamínu A je hlavní příčina úmrtí 250 až 700 tisíc dětí v rozvojových státech jihovýchodní Asie, Indie a Afriky. Kvůli absenci vitamínu během vývoje totiž hrozí ztráta zraku, zhoršená činnost imunitního systému, a tak i vyšší riziko smrti. Právě alternativní přístup k vitamínu A pro postižené regiony stojí v pozadí vývoje tzv. zlaté rýže. Ta jako geneticky modifikovaná plodina obsahuje beta-karoteny, které by se v těle konzumenta měly na vitamín A změnit.

Idea je, že budou-li postižené regiony pěstovat zlatou rýži namísto rýže běžné, získají kritickou živinu jako součást běžné stravy. Kvůli GMO původu je však plodina značně kontroverzní a vzdor víc než desetileté existenci ji teprve na počátku tohoto června schválila ke konzumaci americká FDA.

Jak český hořčík, tak asijské áčko ovšem platí za problémy diagnostikované lékaři, pro jejichž léčbu samozřejmě doplňky stravy fungovat mohou. Existují i specifická onemocnění, kde může doplňování stravy také hrát roli. Většina trhu se suplementy však postrádá jak skutečnou diagnózu medicínského problému u uživatelů, tak i doplnění skutečně významných látek – tradičně doplňky totiž obsahují vitamíny a minerály, k nimž lze přijít i konzumací vyvážené stravy.

Suplementy přitom nejčastěji kupují dobře zajištění, zdraví lidé ve vyspělém světě. A ti jsou paradoxně těmi posledními, jimž by chyběl rozumný přístup k pestrému jídelníčku.

Práce vyšla v Journal of American College of Cardiology.