Čím lepší podmínky strom ve svém okolí má, tím větší je přírůstek letokruhu. Hojnost vlhkosti tak značí letokruh širší, a sucho naopak letokruh tenčí.

Do letokruhů mohou být zapsány třeba erupce sopek či období znečišťování. Když tedy dendrologové zkoumají dřevo nejen stromů starých staletí, které rostou dodnes, ale i dřeva ze stromů minulých tisíciletí, dá se z toho vytvořit detailní katalog shrnující podnebí.

Detailní pohled na letokruhy s vyznačením přírůstků v jednotlivých desetiletích. | zdroj: Yale.edu

Dendrologie tak výzkumem letokruhů například zjistila s přesností na rok věk dřevěné studny objevené při vykopávkách u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta. Nejstarší známá stavba tohoto typu vznikla ze stromových vrstev rostoucích před 7372 lety. Tato přesná datace má oporu v hromadě katalogizovaných dat z mnoha oblastí.

Jeden z takových katalogů dendrologických dat v oblasti Jižní Ameriky nyní zpřesnil trendy, jakými se ubíralo počasí. A odhalil znepokojivý trend.

Suché a ještě sušší

Aktualizovaný katalog SADA vznikl na základě analýzy 286 stromů z území Argentiny, Chile, Uruguaye, Paraguaye, Bolívie, jižní Brazílie a Peru.

Z dat sahajících šest století do minulosti vyplynul nárůst suššího období ve třicátých letech dvacátého století. Sucha v průběhu let přibývalo, od šedesátých let připadl jeden extrémně suchý rok na dekádu.

"Rostoucí extrémní hydroklimatické jevy zapadají do efektu způsobeného lidskou činností, ale samotný atlas SADA neposkytuje jednoznačné důkazy o tom, co za nárůst sucha může," řekl k datům z katalogu paleoklimatolog Mariano Morales z Argentiny.

Výzkumníci upozornili tři faktory, které můžou ovlivňovat pokles srážek: Cyklické teplotní posuny na oceánském dnu, pás větrů rotující kolem Antarktidy a atmosférickou cirkulaci po Hadleyově buňce, které vzniká cirkulací teplého a vlhkého vzduchu a rozhoduje, kde na Zemi budou pouště a kde naopak tropické lesy.

Je v tom člověk nevinně? | zdroj: Profimedia

Je přitom zjevné, že tyto přírodní jevy mohou být ve větší či menší míře narušeny aktivitou člověka. Platí to zejména o Hadleyově buňce, která je spoluodpovědná za vznik tropických bouří (hurikánů), jejichž počet a síla roste se zvyšujícím se teplotami.

Co za tím je?

Pokles srážek nad Jižní Amerikou – a také v dalších oblastech světa –nemusí být způsoben vlivem lidské činnosti. Může to být projev přirozeného střídání nám ještě neznámých cyklů. Skutečnost, že snížení srážek zapadá do toho, co mnozí vědci pokládají za lidmi urychlené klimatické změny, ovšem přirozenému vysvětlení nenahrává.

Člověk se patrně stal novou přírodní veličinou a jen postupně si svou moc i odpovědnost uvědomuje.

Studie byla publikována v žurnálu PNAS.