Mars je v současnosti suchou a mrazivou pustinou. Vodu tam nalezneme jen ve formě ledu, anebo vodní páry.

Před miliardami let se však na povrchu planety patrně rozlévaly mělké oceány, tekly tam řeky. A právě tehdy, před 3,4 miliardy let, do severní nížiny planety narazil asteroid (mohla to ale být i kometa).

Výzkumy v minulých letech naznačily, že reliéf někdejšího marsovského pobřeží v této oblasti narušily tsunami.

Planetární vědci vedení Alexisem Rodriguezem z amerického Institutu pro planetární vědy (Planetary Science Institute) teď určili místo, kam vesmírný objekt dopadl, dobu, v níž planetu zasáhl, a modelovali také následky vesmírné kolize. Výsledky svého bádání popisují ve studii publikované v časopise Scientific Reports.

Tsunami, která překreslila pobřeží

Výzkumníci studovali mapy povrchu Marsu, vytvořené kombinací snímků ze sond, a identifikovali kráter, který asteroid vytvořil. Jmenuje se Pohl, jeho průměr měří 110 kilometrů a nalézá se v severní nížině (Vastitas Borealis), kterou podle dřívějších analýz zřejmě pokrýval oceán. Jeho strukturu tvoří 3,4 miliardy let staré horniny.

Vědci simulovali srážky asteroidů a komet v oblasti, kde dno podle jejich předpokladů leželo 120 metrů pod hladinou. Při simulacích dospěli k závěru, že prohlubeň o velikosti Pohlova kráteru byla způsobena dopadem asteroidu, který při nárazu uvolnil energii odpovídající 13 milionům megatun TNT.

(Pro srovnání, atomová bomba Little Boy svržená na Hirošimu měla účinky ekvivalentní 15 kilotunám TNT.)

Z toho vědci odhadli, že do Marsu udeřil asteroid o velikosti tři až devět kilometrů, což je kategorie těles označovaná za „zabijáky planet“. Ze simulace také vyplynulo, že náraz vyvolal tsunami, která se šířila do vzdálenosti 1500 kilometrů. Její nejvyšší vlna mohla na pobřeží dosáhnout výšky až 250 metrů.

Jako na konci dinosaurů

Autoři výzkumu předpokládané následky nárazu přirovnávají k dopadu meteoritu Chicxulub na Zemi na konci epochy křídy před 66 miliony let. Tehdy vesmírné těleso o průměru 12 kilometrů dopadlo v oblasti dnešního Mexického zálivu do 200 metrů hlubokého moře. Vznikl kráter o průměru 180 kilometrů a do výše stovek metrů se zvedly vlny tsunami.

Analýzy americké vesmírné agentury NASA naznačují, že oblast severní nížiny zasáhly nejméně dvě tsunami. První před 3,4 miliardy let a druhá 3 miliardami let – v době, kdy oceány na Marsu už vysychaly.

V současné marsovské pustině jsou takové gargatuánské vodní pohromy nepředstavitelné.