Záběry z bezpečnostních kamer odhalují fascinující jev na nebi nad Marokem před katastrofálním zemětřesením, které v pátek večer zasáhlo město Marrákeš a jeho okolí.

Kamery v jedné z rezidenčních čtvrtí Marrákeše zachytily záhadné záblesky modrého světla. Objevily se přibližně tři minuty před zemětřesením. Na první videu vidíte jeden z nich v čase 0:21, na druhém se začíná „blýskat“ v čase 0:07.

هنا مقطع لحظة وقوع زلزال تركيا قبل 7 أشهر وتبدو ومضات الضوء الزرقاء ساطعة وواضحة في الأفق.pic.twitter.com/gX0Dsbhms1

— إياد الحمود (@Eyaaaad) September 9, 2023

Zatímco záchranáři pátrají po lidech, kteří zůstali pod sutinami po otřesech, jaké severoafrická země za posledních sto let nezažila, vědci studují záběry z bezpečnostních kamer ukazující záblesky a snaží se je vysvětlit.

To, co kamery zaznamenaly, mohou být „earthquake lights“ (EQL), tedy světla, která souvisejí se zemětřesením a o jejichž objasnění vědci usilují už desítky let. Marně.

Jsou snad záblesky předzvěstí blížící se katastrofy?

Nevyzpytatelná zablesknutí

První písemný záznam o tomto jevu pochází z roku 869, kdy Japonsko zpustošilo zemětřesení Sanriku a nato vlna tsunami. V překladu z japonského národního historického záznamu Sandai Jicuroku se píše, že „v provincii Mucu nastalo silné zemětřesení s nějakým podivným světlem na obloze“.

První kamerou zaznamenaný případ „zemětřesných světel“ pochází z roku 1965 během japonského zemětřesení. Poté byly podobné jevy pozorovány například v Číně v roce 2008, v Itálii v roce 2009, v Mexiku v roce 2017 a na počátku letošního roku v Turecku, píše magazín National Geographic

Co za takovými záblesky stojí?

Hypotézy většinou předpokládají, že to jsou reakce na tektonické tlaky a seismickou aktivitu v okolí. Přesná příčina tohoto prazvláštního jevu však zůstává nepotvrzena.

Neprojevují se při každém silném zemětřesení. Pokud se ale ukážou, tak to je zpravidla krátce před ním jako v Maroku, anebo během něj u epicentra otřesů, kde bývá tektonický tlak největší.

Nejčastěji jsou záblesky vysvětlovány elektrickými náboji, které se aktivují v některých typech hornin během seismické aktivity.

Když zajiskří křemen

Záblesky mají patrně co do činění s přítomnými typy hornin. Seismolog Yuji Enomoto z univerzity Shinshu v japonském Naganu si v roce 2011 povšiml, že se světla objevují ve stejnou dobu jako sesuvy půdy. Prováděl pokusy na žule, vápenci, pyroklastických a dalších horninách, aby zjistil, zda je světlo vyzařováno během štěpení nebo tření.

V experimentech, které popisuje na webu Research Gate, lámal Enomoto vzorky hornin. Při tom zjistil, že nejintenzivněji reaguje žula. Jiskřila jasně bíle.

Ostatní horniny se chovaly jinak: Rhyolit například vydával oranžové záblesky, vápenec zářil červeně. A když se lámaly a o sebe tříštily různé druhy hornin, vytvářely dokonce kaleidoskopické efekty.

Enomoto ve výzkumu dospěl k závěru, že ke světélkujícím reakcím jsou náchylnější horniny obsahující křemen. Takový závěr odpovídá naším zkušenostem, že z křemene se dá vykřesat oheň.

K Enomotovým poznatkům mají blízko závěry z experimentů, které v letech 21012 až 2014 provedl Troy Shinbrot. Tento bioinženýr z Rutgersovy univerzity v New Jersey pozoroval, že zrnka stejného typu horniny, které se o sebe třou, vytvářejí náboj elektrizující vzduch, a tak se rodí světelné záblesky.

Závěry dalších simulací naznačují, že vysoké napětí v horninách během zemětřesení způsobuje rozpad chemických vazeb a ionizaci kyslíku. Ionty potom unikají z horniny a dostávají se do atmosféry, kde vyzařují světlo.

Hypotéza o ionizaci už byla testována v laboratoři a ukázalo se, že horniny vystavené stresu skutečně ionty uvolňují. Zemětřesení o síle 9,0 stupně v Tóhoku v roce 2011 to potvrdilo. Tehdy se na severovýchodě Japonska několik minut před začátkem otřesů objevilo v atmosféře velké množství elektronů.

Důležitou roli v zemětřesných záblescích může ale hrát také magnetické pole Země nebo ionosféra. Podle některých vědců nastává před zemětřesením v oblastech s vysokým napětím jev podobný vzniku polární záře.

Záhada trvá

Je nicméně téměř jisté, že ani po zemětřesení v Maroku nebudeme mít v zemětřesných záblescích jasno. Patrně budeme potřebovat další experimenty a také další otřesy, než jim dokážeme přijít na kloub.