Zlatí retrívři patří v Česku mezi nejoblíbenější zvířecí společníky. Pro jejich vlídnou povahu si je většinou pořizujeme jako rodinné psy. Osvědčili se také jako vodící, asistenční a canisterapeautičtí psi.

Toto plemeno, které vzniklo v devatenáctém století v Anglii křížením hladkosrstých retrívrů s už neexistujícími vodními španěly, má však slabinu – vysokou úmrtnost na rakovinu.

Naději na delší život dává retrívrům (a patrně i některým dalším plemenům) nová studie publikovaná v časopise GeroScience. Vědci v ní určili gen často spojovaný s rakovinou, který však může být zároveň klíčem k tomu, aby psi žili déle.

Srdcervoucí statistika

Dvě třetiny zlatých retrívrů umírají na rakovinu. To je srdcervoucí statistika.

Jenže mezi retrívry se najde spousta jedinců, kteří se dožívají dlouhého a zdravého života, a tak se tým výzkumníků z Kalifornské univerzity v Davisu snažil zjistit, co za tím rozdílem vězí.

„Předpokládáme, že většina zlatých retrívrů má genetické sklony k rakovině. Pokud se ale někteří z nich dožívají 14, 15 nebo 16 let, napadlo nás, že by mohl existovat genetický faktor, který pomáhá potlačit škodlivé geny. A ten jsme identifikovali – je jím gen HER4,“ cituje magazín IFL Science vedoucího studie, onkologa Roberta Rebhuna.

Výzkumníci určili tento gen jako důležitý při analýze DNA 304 zlatých retrívrů, v níž porovnávali rozdíly mezi psy, kteří žili ve 14 letech, a těmi, kteří uhynuli před dovršením 12 let.

Při tom vyšlo najevo, že zlatí retrívři, kteří jsou vybaveni určitými variantami genu HER4, žili v průměru o dva roky déle. „Dva roky nejsou mnoho, řeknete si. Ale v životě psa jsou významným rozdílem,“ upozorňuje spoluautorka studie, veterinářka Danika Bannaschová.

„Nechtěli bychom snad všichni, aby se naši milovaní společníci dožili dalších dvou let? Vždyť dva roky u zlatých retrívrů znamenají prodloužení života o 15 až 20 procent, což odpovídá 12 až 14 rokům u lidí,“ dodává.

Rozdíl může být způsoben funkcí HER4. Jeho příbuzný protein je členem rodiny receptorů lidského růstového faktoru, které přijímají signály, jež buňkám říkají, aby se množily.

Proto jsou často spojovány s překotným růstem a množením buněk, které se vyskytují u lidských nádorových onemocnění. HER2 je například obvyklý u lidské rakoviny prsu.

Experti z Kalifornie upozorňují, že psi trpí mnoha stejnými druhy rakoviny jako lidé, takže výsledky studie by mohly být cenné také pro náš druh.

„Pokud se nám podaří ověřit, že varianta HER4 je důležitá buď pro vznik nebo progresi rakoviny u plemene zlatých retrívrů, nebo pokud skutečně může modifikovat riziko vzniku rakoviny u populace náchylné k rakovině, může to být něco, co se dá využít také v budoucích studiích rakoviny u lidí,“ upozorňuje Rebhun.

Dlouhověkost i rakovina v jednom genu

Rakovina je komplikované onemocnění a autoři studie připomínají, že k vyřešení příčin časté rakoviny u zlatých retrívrů je zapotřebí dalšího výzkumu. Zatím je známo, že HER4 může reagovat s estrogenem, což by mohlo souviset se zjištěním současné studie, že některé varianty HER4 se jeví jako klíčové zejména pro dlouhověkost fen.

Vědci navrhli, aby se v příštích studiích použil mnohem větší počet zlatých retrívrů. Tak by bylo možné zjistit, jak fungují jednotlivé varianty genu.

„Skutečnost, že gen spojený s dlouhověkostí je zároveň genem, který se podílí na vzniku rakoviny, je pro nás mimořádně zajímavá a měla by být detailněji zkoumána,“ říká veterinářka Bannaschová.