Hypotéza klimatického vlivu na kolaps dinosaurů vycházela z modelování jejich populace před K-Pg impaktem. Je asi nasnadě, že sčítání dinosaurů před 66 miliony let je ze své podstaty nedokonalé. Starší práce modelovaly vývoj populace na základě matematických predikcí činěných dle množství získaných fosilií.

Právě z něj vyplývala možnost, že dinosaurů ubývalo již před K-Pg impaktem. Zároveň je ze sedimentů známo, že konec období křídy se nesl v duchu změny globálního klimatu. Dávalo tedy smysl mezi oběma jevy hledat spojitost. Dopad asteroidu by v takovém scénáři byl spíše poslední kapkou než zlomovou událostí.

Model nový z dílny Alfia Chiarenzy z Imperial College London si však myslí, že dinosaurů ve skutečnosti před K-Pg dopadem neubývalo. Namísto toho jsme jenom činili špatné odhady z distribuce fosilií. Chiarenza si s kolegy posvítil nejen na počet objevených fosilií dinosaurů, ale i na to, jak se měnily podmínky vhodné pro fosilizaci v průběhu posledních milionů let vlády dinosaurů. Práce se omezila na oblast Severní Ameriky, odkud pochází řada fosilií z pozdní křídy. Kontinent byl tehdy rozdělen vedví oceánem. Ten ovlivňoval i klima obou částí.

Zatímco západní polovina byla vlhčí a nový sediment tu díky vzniku Skalistých hor vznikal v hojném množství - podporující i vznik fosilií z dinosauřích těl lapených v sedimentu - výhodní polovina Ameriky takové štěstí neměla. Zdejší klima bylo sušší a na sedimentaci daleko méně hojné. To podle Chiarenzy muselo ovlivnit i méně častou fosilizaci dinosauřích ostatků. V součtu je logické, že více fosilií jsme dnes objevili na západní části Severní Ameriky - není ale důvod se domnívat, že východní část měla pravěkých zvířat méně.

Modelování severoamerického klimatu na konci období křídy naopak napovědělo, že populace dinosaurů byla nejspíše početnější právě v místech, kde bylo zároveň méně pravděpodobné, že budou zachovány jejich fosílie. Mapa předpokládané vegetace z loňské studie | zdroj: Keith Richards et al.

Zánik, který nebyl definitivní

"Výsledky naší studie naznačují, že dinosauři byli jako druh velmi přizpůsobivými tvory, kteří se uměli přizpůsobit klimatickým výkyvům, k nimž došlo během několika milionů let pozdní křídy," sdělil Chiarenza, "Změna klimatu neměla vliv na populaci dinosaurů."

Nová metoda je samozřejmě také do značné míry postavená na počítačových modelech populace dinosaurů i jejich klimatu – zároveň však dává více smysl, než jenom projekce sázející na počty fosilií. Překvapivých odhalení kolem období jury a křídy je navíc v poslední době celá kupa. Naše chápání éry dinosaurů se za poslední tři desetiletí skoro postavila na hlavu.

Už jen samotný "dinosauří zánik" je dnes nahlížen spíše jako smrt velkých dinosaurů a přerod těch menších do ptáků. Jenže oni velcí dinosauři se od těch malých často nijak dramaticky nelišili – i slavný T. rex se tak možná choval spíše jako (snad i částečně opeřený) přerostlý pták než jako Spielbergovo filmové monstrum.

Dinosauři nejenže měli typicky peří a létali podobně jako ptáci, ale měli mnohdy i stejný tvar lebky včetně zobáku u T. rexe (!), chovali se podobně k mláďatům nebo měli podobné sociální chování. Nakonec, celá kategorizace dinosaurů by si zasloužila skoro úplně přepsat.

Neznamená to ovšem, že katastrofa vyvolaná K-Pg impaktorem nebyla ohromná – dinosaury vyšla na obrovské ztráty na životech a extrémní osekání druhové variability. Ptáci jako potomci dinosaurů tak do své éry nepřenesli celou pestrost Křídy. Jak už to v případě evoluce chodí, platí to i pro slabá místa dinosaurů – zejména jejich dlouhý embryonální vývoj. Chiarenzova práce vlastně naznačuje, že dopad asteroidu byl zřejmě ničivější, než jsme doposud předpokládali.

I pokud tedy dinosauři změnu klimatu (daleko pomalejší, než které dnes nejspíše čelíme my) přečkali bez větší úhony, vzhledem k žalostnému stavu naší ochrany před asteroidy bychom přesto neměli nejnovější zjištění příliš oslavovat...

Studie byla publikována v Nature Communications.