Mladí Češi, kteří posouvají svět kupředu
25. 5. 2017
|
red
Pokud jste si někdy kladli otázku, na co bychom mohli být jako Češi pyšní, tak odpověď je nasnadě - na naše vědce. Česká věda se ve světě těší skvělé pověsti a bude i nadále. Odchovává totiž mladé odborníky, kteří posouvají kupředu nejen českou vědu, ale celý svět. Připomíná to mimo jiné cena Neuron, kterou ve středu převzala pětice mladých vědců.
Archeologická záhada: Tajemné otisky rukou v jeskyních
24. 5. 2017
|
red
V jeskyních po celém světě se nachází záhadné siluety lidských rukou, které vznikly před desítkami tisíc let. Jen v Evropě jde o téměř čtyři desítky jeskyní, nemluvě o zbytku světa. Zatímco stáří obrázků archeologové zjistit dokážou, jinak jsou ale siluety rukou pro vědce stále záhadou, kterou se pokoušejí rozluštit.
Stradivárky nejsou o nic lepší než moderní housle, tvrdí vědci
23. 5. 2017
|
Jan Toman
Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob.
Má člověk skutečně slabý čich? Zřejmě je to mýtus původem z 19. století
22. 5. 2017
|
red
"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."
Trpí lidé, kteří rádi fotí sami sebe, narcismem?
21. 5. 2017
|
red
Proč lidé mají potřebu fotit sami sebe a sdílet to na internetu? Jsou zatím jen narcistické sklony, nebo to má i jiný důvod? Na to si posvítili vědci z americké Univerzity Brighama Younga.
Vyhazov z práce s sebou nese zdravotní rizika. Bezproblémový není ani návrat do ní
20. 5. 2017
|
luk
Jestliže přijdeme o práci, jde obecně o stresující záležitost. Podle nové studie to navíc zvyšuje pravděpodobnost cévní mozkové příhody, čili mrtvice. Muži středního věku jsou na tom ještě hůř: těm hrozí mrtvice i v případě, kdy se vracejí do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti. Ženy jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe.
Nahradí Google skutečné lékaře?
19. 5. 2017
|
Lukáš Strašík
Na kterého lékaře se dnes lidé obracejí nejčastěji? Nepochybně to je "Dr. Google" – ať se nám to líbí, nebo ne. Podle Googlu se každý dvacátý dotaz týká právě zdraví. Digitalizace zkrátka mění i oblast zdravotnictví a je klidně možné, že díky aplikacím v chytrých telefonech bude brzy návštěva u doktora nadbytečná. No a když bude nejhůř, zavoláte si ho k sobě prostě taxíkem.
Středověcí vesničané zohavovali mrtvoly, báli se nemrtvých
19. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.
Nejslibnější místo pro život? Enceladus má aktivní nitro, oceán, energii i živiny
18. 5. 2017
|
Jan Toman
Hledání života ve vesmíru nepřestává lidstvo fascinovat ani ve druhé dekádě jednadvacátého století. Objevy minulých desetiletí na jednu stranu přinesly zjištění, že to s "klasickými" vědou, literaturou i filmem provařenými útočišti života jinde ve sluneční soustavě nebude úplně růžové.
Češi přišli na nový způsob výroby antibiotik. Mají být mnohem účinnější
18. 5. 2017
|
šar
Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii. Nové látky si nechali patentovat a zahájili rozsáhlé testování. K medicínsky použitelnému léčivu bude ale podle Evy Jurkové z Akademie věd ČR potřeba ještě mnoho let práce.
Jurský park s opicemi: Nalezena fosilie krve prastarých savců
17. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Skoro jako z Jurského parku působí nález fosilizovaných červených krvinek patřících opičím předchůdcům člověka z doby před 20 až 30 miliony let. Zkamenělou životodárnou tekutinu totiž vědci nalezli v klíštěti archivovaném uvnitř jantaru. Detailní analýza krve však překovala příběh alternativní verze Jurského parku v horor. Uvnitř vzorku totiž vědci našly stopy ještě něčeho ještě překvapivějšího – nejstarší dochovanou fosilii buněčných parazitů.
Moře je plné válečného haraburdí. Budeme jíst otrávené ryby?
17. 5. 2017
|
Lukáš Strašík
Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší.
Party droga jako antidepresivum: Vědci začínají chápat, jak skutečně účinkuje
16. 5. 2017
|
Jan Toman
Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje.