Příroda
Připravte se na přepisování učebnic: Viry jsou živé a pamatují první buňky!
8. 10. 2015
|
Jan Toman
Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.
Magazín
Zázračná 'genetická' dieta je jen past na peníze, varují obezitologové
8. 10. 2015
|
art
Vynalézavost 'obchodníků s hubnutím' je obdivuhodná. Nové pasti, které číhají na peněženky lidí toužících zhubnout, se objevují s železnou pravidelností. Za jednu z nich označili ve čtvrtek čeští obezitologové dietu na základě genetického vyšetření. Zda skutečně funguje, podle nich není vůbec ověřené, přestože se firmy, které ji prodávají, chlubí vědeckými podklady.
Příroda
Číňané učinili převratný objev. A zhádali se, kdo se o něj zasloužil víc
7. 10. 2015
|
Jan Toman
Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.
Magazín
Nepracujte příliš: Přepracování škodí srdci, výrazně zyšuje riziko infarktu
7. 10. 2015
|
art
Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.
Člověk
Bohové téměř jistě existují, potkat byste je však nechtěli
6. 10. 2015
|
Jan Toman
Otázka, zda opravdu existuje bůh či bohové, rezonuje lidskou společností od nepaměti. Zatímco nad "bohem filosofů" tiše zaručujícím chod světa, bohy jako morálními principy nebo prvky čistě osobní víry můžeme leda tak pokrčit rameny, úplně jiná situace je v případě bohů, od kterých jejich uctívači očekávají přímé zásahy do každodenního života.
Technologie
Rozčilují vás selfie tyče? Bude hůř, vývojáři pracují na selfie dronu
6. 10. 2015
|
roj
Sice s tím dosud nepřišli žádní vědci, ale používání selfie tyčí zcela jistě v lidech probouzí skrytou agresi. Máte-li tak někdy chuť omlátit lidem jejich selfie tyčku o hlavu, pravděpodobně nebudete nadšeni novou vymožeností. Do Vánoc by se měly na trhu objevit malé drony, které budou kolem člověka létat a pořizovat jeho autoportréty. Už máte připravené praky?
Člověk
Diabetikům pomůže nový lék, sníží cukr i cholesterol v krvi
6. 10. 2015
|
roj
K českým diabetikům se nově dostane lék, který u nejvážnějších pacientů dokáže snížit riziko infarktů a mrtvice a prodloužit jim tak život o pět až deset let. Lék bude podle předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánové běžně dostupný a lékaři ho budou indikovat pacientům, u kterých selže běžná léčba.
Vesmír
Třicet nejhezčích "měsíčních" fotek z misí Apollo
6. 10. 2015
|
mba
Agentura NASA zveřejnila prostřednictvím stránky Flickr.com unikátní sérii více než 8000 archivních fotografií z misí Apollo. Všechny fotografie jsou k původním vysokém rozlišení a je mezi nimi celá řada dosud nezveřejněných záběrů. Pokud máte dostatek času, určitě doporučujeme prohlídku celého archivu, v opačném případě vám ale nabízíme třicítku snímků vyfiltrovaných redakčním výběrem.
Příroda
Podivuhodné dějiny žraloků: Od evolučního mistrovství k hrozbě vyhynutí
4. 10. 2015
|
pal
Když se řekne žralok, většina lidí si představí torpédovitého zabijáka s obří zubatou tlamou jako vystřiženého z legendárního bijáku Čelisti. Jenže na světě existuje mnoho různých druhů žraloků rozmanitého vzhledu. Pověst nelítostných zabijáků, která žraloky neprávem obklopuje, se podepsala na tom, že jejich počet v posledních desetiletích výrazně klesl a ekologové bijí na poplach. Bez ochrany hrozí tvorům, které představují mistrovské dílo evoluce, úplné vyhynutí.
Člověk
Kdy chodíte spát? 'Sovy' jsou trochu psychopaté se sklony k SM
2. 10. 2015
|
Jan Toman
Někdo se vzbudí v pět ráno, polednem prosviští jako rybička a únavou padne do postele okolo deváté hodiny večer. Sedí to na vás do posledního puntíku? Nebo jen nevěřícně kroutíte hlavou? Možná si naopak raději přispíte, z peřin se vyhrabete před polednem a do postele zaplujete až ve tři ráno. Pokud člověka nenutí okolnosti k něčemu jinému, s velkou pravděpodobností se zařadí do některé z těchto dvou skupin. Denní rytmy to jsou tak odlišné, že se jim dostalo i lidového pojmenování. Ranní ptáčata jsou skřivani, pozdní spáči naopak sovy.
Vesmír
Kde se stala chyba? Ruská raketa se nevejde na kosmodrom
2. 10. 2015
|
roj
Ruské úřady musí řešit nečekané komplikace ve svém vesmírném programu. Nosná raketa Sojus se "tak trochu" nevejde do nového kosmodromu Vostočnyj, odkud má v prosinci vystartovat. Drobný problém prý půjde vyřešit náhradním způsobem, nikdo ale zatím neprozradil, jakým.
Magazín
Střílet, nebo chránit: Jak se žije po boku nebezpečných medvědů
1. 10. 2015
|
pal
Jméno Charlese Watertona zná jen málo lidí. Přesto to byl právě on, kdo inspiroval Charlese Darwina k cestě do jižní Ameriky, kde slavný přírodovědec formuloval svou evoluční teorii. Waterton byl jedním z prvních, kdo založil přírodní rezervaci a díky tomu změnil pohled společnosti 19. století na ochranu fauny a flory. Park, který dostal jeho jméno, najdete v jihozápadním cípu kanadské Alberty.
Člověk
Pravěcí Britové mumifikovali své mrtvé stejně jako Egypťané
1. 10. 2015
|
pal
Mumifikace mrtvých je spojována především s egyptskou civilizací. Nové archeologické výzkumy odhalily, že totéž dělali i pravěcí obyvatelé Británie a to zhruba ve stejné době. Britové se tímto způsobem snažili zajistit, aby tělesné schránky jejich blízkých přežily celá desetiletí.