Magazín

Mumie jako brána do prehistorické epochy: Co už vědci zjistili o Ötzim?

Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?
Magazín

Proč Austrálie leží jinde, než si všichni myslíme

Myslíte si, že víte, kde leží Austrálie? Chyba, světadíl s 23 miliony obyvatel leží jinde a každý rok se jeho poloha mění. A ne, to není vtip. 
Příroda

Natěšení čmeláci dokládají, že i hmyz prožívá emoce

Když se na procházce oženeme po vose a ona nám začne zuřivě poletovat kolem hlavy, nemáme většinou žádný problém ji přiřknout určitou emocionalitu. Spíše proneseme něco jako "mrcha jedna naštvaná" a dál se jí nezabýváme. Úplně jiná situace ale nastane, když se odborníci, nebo i laikové, baví o stejném problému na obecnější úrovni.
Magazín

Co by se stalo, kdybychom se všichni stali vegetariány

Existuje řada důvodů, proč nejíst maso. Někomu vadí zabíjení zvířat, jinému jde o zdravý životní styl. Jak by ale vypadal svět, kdyby se vegetariány stali úplně všichni lidé? Abychom si to mohli představit, vědci vypracovali model světa bez pojídání masa. A jak se ukázalo, pro některé skupiny lidí by to mělo až katastrofální následky.
Příroda

Uděláme s pomocí želvuščích genů z lidí supermany?

Víte, jaký tvor dokáže "bez mrknutí oka" přežít v rozmezí teplot od – 272 do 151 stupňů Celsia? Že vás žádný nenapadá? A co kdybyste se dozvěděli, že navíc bez problémů rozchodí tlak šest tisíckrát vyšší než na povrchu Země, přežije záření tisíckrát intenzivnější než člověk a nezamává s ním ani pobyt v otevřeném vesmíru? 
Člověk

Do jaké míry jsou lidské sklony k násilí 'zapsané v genech'?

Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života. 
Magazín

Práce brzy ráno škodí. Začít s ní před desátou je takřka vražedné

V záplavě zpráv začínajících slovy "Vědci zjistili" se konečně objevila taková, kterou uslyší rádi snad všichni lidé na světě. Začínat s prací brzo ráno není zdravé, vyvolává to stres a únavu. Vědci doporučují, že se máme pořádně dospat a před desátou hodinou na práci nesahat. Ještě aby si to vzali k srdci šéfové, že...
Magazín

Ovlivnit něčí vzpomínky je jednoduché. Stačí k tomu obyčejný rozhovor

Mysleli jste si, že vaše vzpomínky jsou jenom dílem vaší paměti? Chyba, druzí na ně mají mnohem větší vliv, než si jsme ochotni připustit. 
Příroda

Vzácného savce ohrožuje plot proti uprchlíkům. Hrozí mu vyhynutí

Maďarsko si sice oplocením hranic chrání před příchodem uprchlíků, bariéra ale komplikuje život divoké zvěři. Hrozí kvůli ní vyhynutí mimořádně vzácného savce, kterého žijí na světě už jen zhruba čtyři stovky.
Příroda

Kdo měl prsty ve více než polovině nedávných vymírání?

O invazních druzích a jejich nezřídka negativním vlivu na lokální ekosystémy toho bylo napsáno opravdu hodně. Některé z nich nemusí škodit vůbec a místní přírodu jen obohatí, zatímco jiné mohou vést až k úplnému rozvratu místního uspořádání. Jedna jejich skupina je ale obzvlášť destruktivní – savčí predátoři. Nejde ale o žádné lvy nebo tygry. Daleko větší paseku dokáží ve zranitelných ekosystémech nadělat "obyčejní" potkani, psi nebo kočky. 
Příroda

Země jako planeta lidí? Omyl, patří spíš rybám

Lidé jsou zvyklí brát Zemi jako "svou" planetu. Stačí ale trochu poodstoupit a tento závěr se ukáže jako přinejmenším předčasný. 
Zpravodajství

Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za stroje o velikosti molekul

Nobelovu cenu za chemii dostala letos trojice evropských vědců Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Feringa. Královská švédská akademie věd ocenila jejich práci na miniaturních strojích o velikosti molekul.
Příroda

Nobelovu cenu za fyziku má trojice Britů. Za studium podivností hmoty

Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice britských vědců působících ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pokrok v chápání tajemství hmoty. Královská švédská akademie věd ocenila jejich výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn.