Domovská stránka Nedd.cz

Příroda

Nová evoluční teorie šokuje: Přiletěly k nám chobotnice z vesmíru?

Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.
Člověk

Archeologové nalezli v Peru dosud největší obětiště dětí. Čítalo 140 těl

Lidská historie umí čas od času připomenout krutosti, vedle nichž blednou i nejbujnější fantazie mistrů hororu. Příkladem je nejnovější nález archeologického týmu na severu Peru: Dosud největší obětiště dětí na celém jihoamerickém kontinentu. Při zřejmě jediné události zde zemřelo na 140 dětí.
Člověk

Občasné hladovění podporuje růst nových neuronů

Pravidelné vynechávání jídla zvyšuje funkčnost mozku, prokázaly studie na myších. Několikahodinová absence jídla stimuluje paměť a učení, zvyšuje mozkovou aktivitu a vede k růstu nových neuronů.
Člověk

Pomáhají skutečně antidepresiva? Studie s negativními výsledky se publikace nedočkají

S účinností antidepresiv to zřejmě nebude tak žhavé. Podle nové - dosud nejrozsáhlejší studie na více než 116 tisících pacientech - sice skutečně fungují během prvních dvou měsíců terapie, nelze však dokázat, že pomáhají dlouhodobě, i když to z klinických studií léků často vyplývá. Pokud totiž studie vyjde negativně, buď se publikace nedočká, nebo se "lehce upraví", ukázal také výzkum. 
Člověk

Společnost mění mozek žen. Projevují víc altruismu než muži

Ženy jsou empatičtější a altruističtější než muži, jejich mozky na nezištné chování reagují jinak. Není to však dáno geneticky, ale zažitými sociálními modely - společnost je do toho v podstatě nutí.
Vesmír

Jak bude vypadat zahrádka kosmonautů? NASA zjišťuje, která zelenina přežije ve vesmíru

Pokud chtějí lidé létat až na Mars, jen se sušenými potravinami si kosmonauti nevystačí. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto testuje, které ovoce a zelenina přežije náročné podmínky panující ve vesmíru.
Člověk

Mluvení na nenarozené dítě je na nic, slyší jen zvuk přicházející skrz vaginu

Skandinávští vědci přišli se studií, která příliš nepotěší těhotné ženy. Na hlasy lidí ani hudbu dítě podle nich nereaguje, protože je neslyší - přes břicho se k němu nedostanou. Pokud však uslyší hudbu přenášenou směrem do vaginy, roztančí se a rozpohybuje jazyk 87 procent z nich. Nejraději mají Bacha. 
Člověk

Elektrická stimulace pomáhá lépe zvládat Parkisona, odhalila nová studie mozku

Ani na konci druhého desetiletí 21. století nepřestává být Parkinson velkým strašákem. Podle posledních údajů trpělo po celém světě Parkinsonovou chorobou v roce 2015 nejméně 6,2 milionu lidí (pravděpodobně více nediagnostikovaných) a způsobila přes 117 tisíc úmrtí. Experimentální elektrická stimulace mozku však umí hrozivé příznaky utlumit – a díky novému objevu možná kráčí vstříc širší aplikaci.
Člověk

Geny versus rudá knížka. Na čem závisí úspěch v liberálním a totalitním státě?

Z naší ještě ne úplně dávné historie, ale i zkušeností ostatních zemí Východního bloku vyplývá, že o postavení v totalitním státě rozhoduje vrozené nadání často až v poslední řadě. Na rozdíl od liberálních společností. Vědci vcelku logickou hypotézu vědecky otestovali na Estonsku, které má za sebou éru násilného připojení k Sovětskému svazu.
Příroda

Umělé embryo poprvé u matek vyvolalo stejnou odezvu jako to přírodní

Ve vývoji organismu neexistuje významnější období, než první dny po samotném vzniku embrya. Tato raná fáze je však i dnes prozkoumána a pochopena jenom částečně. To limituje nejenom možné korekční možnosti medicíny, ale také případné genetické terapie, které by mohly plod napravit – či vylepšit – již před narozením. V lepším chápání vývoje plodu však nyní učinili pokrok holandští vědci skrze nově vyvinutá umělá embrya. Zatím je otestovali na myších.
Vesmír

Hawking ještě před smrtí upravil svou teorii o multivesmíru

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále se podílí na vědeckém životě - teprve dva měsíce po jeho smrti totiž vyšla jeho (zatím) poslední studie. Po téměř 20 letech se v ní snažil rozlousknout paradox multivesmíru (multiversa) plynoucí z jeho vlastního staršího zjištění. A zdá se, že při tom Hawking možná zkrotil tezi o tom, že multiversum je nekonečné. 
Technologie

Samořídící auto ženu 'vidělo'. Přesto ji srazilo a zabilo

Po letech vysokých očekávání a minimu jakýchkoliv nehod překvapila svět letos v únoru první smrtelná nehoda autonomního vozidla. Vůz společnosti Uber srazil v Arizoně chodkyni, která v noci přecházela na neoznačeném místě silnici. Teprve nyní se konečně ukazují další detaily nehody. Zdá se, že vůz chodce skutečně detekoval již před nárazem – palubní software se však přesto rozhodl nezastavit. 
Člověk

Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".