Domovská stránka Nedd.cz

Příroda

Záchranu vzácného rysa ve Španělsku komplikují automobily

Vzácný rys iberský se pomalu vrací do španělské přírody po tom, co se ho podařilo téměř vyhubit. Ochránci přírody se ale při jeho záchraně musí potýkat s automobilovou dopravou. Počet vzácných zvířat, která uhynou při střetu s automobily, se rok od roku zvyšuje. 
Příroda

V Kanadě se přemnožily zlaté rybky a začaly nekontrolovaně růst

V Kanadě přidělávají místním ochráncům přírody vrásky na čele chovatelé rybiček, kteří se rozhodli své domácí mazlíčky pustit do volné přírody. Malým rybkám se v místní přírodě daří a co víc, rostou a nekontrolovaně se množí. Ochránci přírody upozorňují na to, že velký počet Závojnatek, kterým se někdy přezdívá "zlaté rybky" už začíná ohrožovat místní ekosystém. 
Technologie

Nositelná elektronika: Dobrý sluha, ale zlý pán

Chytrá elektronická zařízení se stávají čím dál těsnější součástí našich životů. Ty tam jsou doby, kdy se chytrým telefonem chlubilo jen pár technologických nadšenců. Dokonce i takové „bomby“ jako brýle s displejem dnes už překvapí málokoho.
Příroda

Psy jsme si ochočili mnohem dříve, než se předpokládalo

Pes je nejstarším domestikovaným zvířetem vůbec. Jak ale dokazuje nález vlčí kosti z Tajmyrského poloostrova, s člověkem sdílejí čtyřnozí přátelé mnohem delší historii, než se dříve myslelo.
Zpravodajství

Česko se v budoucnu promění v 'tropický ráj', zjistili odborníci

Ačkoli to v posledních dnech nevypadá, v Česku se rok od roku otepluje. Do roku 2040 u nás stoupnou průměrné teploty zhruba o stupeň Celsia, do roku 2060 dokonce až o 2,5 stupně, říkají odborníci. Přibude tropických dnů s teplotami nad 30 stupňů a naopak v zimě ubude dnů s mrazy. Víc bude i "normálních" teplých letních dnů s teplotou nad 25 stupňů. V období mezi lety 2040 až 2060 jich přibude dokonce až 35.  
Magazín

Lidský život v síti pravidel: O anarchii, logice a sudoku s profesorem Peregrinem

Pravidla, pravidla a znovu samá pravidla… Nejen děti vnímají pravidla jen jako omezení přirozeného chování. Pravidla přitom ovlivňují náš život mnohem víc a hlavně překvapivěji, než to na první pohled vypadá. Logické myšlení, logické hry, logika ve všech svých podobách nás obklopuje prakticky neustále. Jak se ale běžné pojetí logiky liší od logiky jako vědy? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího - velkého popularizátora filosofie, autora knihy Člověk a pravidla a vedoucího oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR prof. Jaroslava Peregrina.
Člověk

Tělesný tuk může zakonzervovat mozek na celá tisíciletí

Mozková tkáň je velmi měkká a obsahuje množství vody. Obvykle se tedy začíná rozkládat ihned po smrti. Za určitých podmínek je ale možné mrtvý mozek uchovat v neporušené podobě po stovky až tisíce let.
Vesmír

Je Rudá planeta mrtvá poušť? Některé mikroby by na Marsu s přehledem přežily

Povrch Marsu není místem, kde by chtěl člověk strávit dovolenou. Přinejmenším bez pořádného skafandru. Velmi nízké teploty doplňuje řídká atmosféra s jen stopovým množstvím kyslíku, propouštějící smrtící záření.
Zpravodajství

Zvířata i rostliny dál mizí ve velkém. Seznam ohrožených druhů se rozrůstá

Počet ohrožených druhů stoupá i přes sliby vlád, že se zasadí o lepší ochranu přírody. Na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) letos přibylo mnoho zvířat i rostlin, od lvů v západní Africe po orchideje v Asii.
Člověk

Moderní lidé se s neandrtálci pářili i v Evropě

Neandrtálci a moderní lidé měli v Evropě společné potomky. Vyplývá to z analýzy DNA, kterou provedli vědci ze vzorku ze 40 tisíc let staré čelistní kosti, kterou objevili v Rumunsku. Doposud se totiž podařilo prokázat páření mezi Neandrtálci a moderními lidmi jen v oblasti Blízkého východu. 
Člověk

Mechanický spánek: Je 'vymazání' předsudků řešení nebo vymývání mozků?

Představte si, že by existovala zázračná pilulka, kterou by stačilo spolknout, abyste ztratili své neopodstatněné předsudky a stali se vyrovnanějšími, galantnějšími a morálnějšími. Zkrátka ve všech ohledech lepšími lidmi. Spolkli byste ji? A předepsali ji ostatním?
Příroda

Nitro naší planety je pestřejší, než jsme si mysleli

Nový výzkum univerzity v Bayreuthu přichází s tvrzením, že hluboko uvnitř Země existuje ještě jedna, dosud neznámá extraviskózní vrstva spodního pláště. Podle vědců by to vysvětlovalo „hromadění“ tektonických desek v hloubce asi 1500 km v oblasti Indonésie a západního pobřeží Jižní Ameriky.
Magazín

Emil Kolben: Český Tesla s Davidovou hvězdou

Zatímco František Křižík je všeobecně znám jako jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, inženýra Emila Kolbena běžná populace spojuje nanejvýš "kolbenkou" a ČKD ­ – pokud vůbec s něčím.