Červená koule se extrémní rychlostí řítí naší galaxií, nikdo neví, co je zač
25. 11. 2025
|
Radek Chlup
Zatímco titulky plní zprávy o mezihvězdném objektu 3l/ATLAS, americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA prostřednictvím dalekohledu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) pozoruje záhadnou rudou kouli pojmenovanou CWISE J1249, řítící se Mléčnou dráhou rychlostí více než 1,6 milionu kilometrů v hodině. Tak rychlý objekt, navíc s takovým složením, ještě nikdo nikdy nezachytil.
Modré nebe za každou cenu? Jak čistší vzduch v Číně paradoxně urychlil globální oteplování
25. 11. 2025
|
Miroslav Krajča
Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.
Je čas změnit pohled na generaci Z, v utrácení je rozumnější než starší ročníky
25. 11. 2025
|
Radek Chlup
Zapomeňte na zažité stereotypy, že mladí žijí od výplaty k výplatě a těch minimum peněz na vydolovaném účtu utratí za první věc, kterou uvidí někde na internetu. Nový průzkum provedený společností Talker Research mezi mladými Američany ukazuje pravý opak. Generace Z se podle něj chová překvapivě zodpovědně a své finance často bere vážnější než starší ročníky.
Umělá inteligence přepisuje biologii. AlphaFold "vidí" do bílkovin
25. 11. 2025
|
Miroslav Krajča
Ještě před pár lety bylo určení 3D struktury jediné bílkoviny prací na roky a stovky tisíc dolarů. Pak ale přišla umělá inteligence AlphaFold z laboratoře Google DeepMind a obrátila strukturální biologii vzhůru nohama. Dnes vědci jen zadají do počítače sekvenci aminokyselin a během minut dostanou model, který je často stejně přesný jako složité experimenty.
AI se stává významnou kulturní silou, odborníci se obávají o duševní zdraví mladých
24. 11. 2025
|
Radek Chlup
Umělá inteligence (AI) stále více proniká do životů lidí po celém světě, včetně zranitelných dospívajících. Znepokojivé výsledky průzkumu představila britská mládežnická charitativní organizace OnSide. Téměř 20 procent dospívajících v Anglii ve věku 11 až 18 let se raději obrací na chatboty než lidi.
NASA na příští rok chystá šílený manévr jako z Mission Imposible
24. 11. 2025
|
Radek Chlup
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chystá na červen 2026 ambiciózní, technicky odvážnou misi k teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory (dále jen teleskop Swift), jejíž oběžná dráha postupně klesá v důsledku slábnoucímu odporu vzduchu. Pokud bude tento proces pokračovat, shoří v atmosféře.
Vědci vyřešili staletou záhadu brutální vraždy maďarského barona
24. 11. 2025
|
Radek Chlup
Tým vědců z Eötvös Loránd University konečně objasnil brutální vraždu maďarského vévody Béla Mačevského před 800 lety, významné postavy uherských dějin 13. století. Vědci v Budapešti díky moderním výzkumným metodám detailně rekonstruovali koordinovaný útok s cílem chladnokrevné vraždy. Nová studie vypráví příběh o tom, jak po smrti krále Štěpána V. Uherského vypukl chaos a přítel se obrátil proti příteli.
Vědci objevili blízko Země 40 000 asteroidů, některé mohou být nebezpečné
24. 11. 2025
|
Radek Chlup
Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že koncem roku 2025 překročil počet známých blízkozemních asteroidů hranici 40 tisíc. Jedná se o planetky od naší planety vzdálené méně než 45 milionů kilometrů.
Rakovina není jeden nepřítel, ale celé království nemocí, říká bestseller indického lékaře
24. 11. 2025
|
Miroslav Krajča
Když si mladý lékař Siddhartha Mukherjee začal v hlavě třídit příběhy svých pacientů s rakovinou, psal si jen pro sebe. Z deníkových záznamů ale nakonec vznikla kniha The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer, v češtině vydaná pod názvem Vládkyně všech nemocí, která získala Pulitzerovu cenu a stala se jednou z nejvlivnějších populárně-naučných knih posledních dekád. Patnáct let po jejím vydání se Mukherjee v pořadu vrací k „mnohohlavé bestii“ rakoviny a přemýšlí, co jsme se od té doby o prevenci a léčbě této nemoci naučili – a v čem se stále nebezpečně mýlíme.
Tichý var: Jak mikrovlnka promění vodu v nebezpečnou past
24. 11. 2025
|
Miroslav Krajča
Na plotně vidíme, jak se ve vodě rodí první drobné bublinky, rostou, stoupají vzhůru a nakonec se hrnec promění v bouřlivý var. V mikrovlnce se ale voda často chová jinak: je horká, někdy až nebezpečně, ale na hladině se nic neděje.
Muž uložil mrtvou manželku do kryogenního spánku, aby začal nový vztah
23. 11. 2025
|
Radek Chlup
Tohle by klidně mohl být námět pro sci-fi film. Když v roce 2017 zemřela 49letá Zhan Wenlianová na rakovinu plic, její manžel Gui Junmin učinil v zármutku zoufalé rozhodnutí, které obletělo celou Čínu. Odmítl připustit smrt své manželky a místo toho nechal její tělo kryogenně zmrazit s nadějí, že jednou přijde technologie, která umožní její oživení. Wenlianová se tak stala první Číňankou, kterou vědci uchovali v kapalném dusíku při teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Nebezpečný zvířecí virus poprvé přeskočil na člověka, lékaři ve stavu pohotovosti!
22. 11. 2025
|
Radek Chlup
Lékaři v americkém Washingtonu poprvé u člověka zachytili kmen ptačí chřipky H5N5. Nakazil se jím senior, jenž skončil v nemocnici ve vážném stavu. Trpí vysokými horečkami, zmateností a dýchacími obtížemi. Doktoři nejprve měli podezření na obyčejnou chřipku, než se začal stav pacienta prudce zhoršovat.
Líbání není kulturním výmyslem, první polibek padl už před 21 miliony let
21. 11. 2025
|
Radek Chlup
Líbání považujeme za samozřejmost a přirozenost. Zamilované páry v Evropě si běžně vyměňují polibky na veřejnosti, protože je to součástí běžné kultury a každodenního života. Globálně je však realita úplně jiná. Podle antropologických dat slouží polibek jako projev náklonnosti, lásky a zájmu jen u necelé poloviny kultur. Nabízí se tedy otázka, která vědce dlouho zajímala: kde se vlastně líbání vzalo? Vymysleli jsme ho, nebo nás k němu dovedla evoluce?