Když tanec už dávno nepůsobí jen jako forma umění nebo volnočasová aktivita, ale stává se nástrojem psychologické a neurologické obrody — pak je na čase naslouchat výzkumu. Nová meta­analýza a řada studií ukazují, že společný pohyb za rytmu hudby dokáže měnit chemii mozku, zesilovat sociální pouta a tlumit symptomy deprese efektivněji než mnohé jiné aktivity.

Pro většinu z nás jsou vzpomínky jen zrnka písku proklouzávající mezi našimi prsty, přestože se snažíme si jich zachovat co nejvíce. Spoustu věcí zkrátka zapomeneme nebo je „nevidíme“ tak jasně. Jsou jen neurčitými stíny v naší mysli. Existují ale vzácné případy lidí, kteří dokážou mentálně cestovat časem.

Zatímco roboti už uklízí, doručují či pracují v továrnách, skutečný „člověk v kovu“ – robot, který se pohybuje, komunikuje a reaguje na své okolí – stále zůstává výzvou. Ale pokroky v umělé inteligenci dramaticky mění pravidla hry. Článek zkoumá, jak AI proměňuje design, řízení a možnosti humanoidních robotů – a jak blízko jsme momentu, kdy se stanou běžnou součástí našich domácností a životů.

Mezinárodní tým vědců z Číny a Velké Británie zrekonstruoval poškozenou lidskou lebku Yunxian 2 objevenou v čínské provincii Chu-pej již v 90. letech. Deformace tehdy expertům bránily ve výzkumech. Moderní metodou teď zjistili, že nese znaky starších hominidů a rysy moderního člověka.

Černé díry byly ještě donedávna hypotetickými objekty. Teprve v roce 2019 astronomové vyfotografovali první pomocí projektu Even Horizon Teleskope (EHT). Do dnešních dní ji pozorují a zkoumají. A všimli si něčeho zvláštního. Magnetické pole kolem černé díry se v letech 2017 a 2021 otočilo.

V roce 1980 obletěla svět zpráva o nálezu fosilie největšího pavouka na světě. Myslelo se, že paleontolog Mario Hünicken v Argentině objevil hotové monstrum. Tohle by neměli číst arachnofobici. Rozpětí nohou 45 centimetrů, tělo dlouhé přes 30 centimetrů. Muzejní rekonstrukce a televizní programy vyobrazovaly děsivou obludu z období karbonu.