Domovská stránka Nedd.cz
Vědci objevili Achillovu patu malárie. Může se stát minulostí
7. 3. 2026
|
Radek Chlup
Vědci z několika mezinárodních institucí identifikovali specifický protein parazita vyvolávajícího malárii, který potřebuje k přežití a pohybu mezi hostiteli. Tento protein může být klíčem k budoucím lékům na jednu z nejhorších infekčních nemocí na světě.
Jedna hodina navíc, nebo riziko pro srdce? Vědci zkoumají, jak změna času ovlivňuje naše zdraví
7. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Změna času patří k rutinním událostem moderní společnosti. Přesto stále více studií naznačuje, že i zdánlivě malý posun o jednu hodinu může narušit biologické rytmy a ovlivnit zdraví. Výzkumy naznačují souvislosti se spánkem, stresem i rizikem srdečních potíží.
Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Jak fungovalo?
7. 3. 2026
|
Radek Chlup
Američtí vědci poprvé otestovali takzvané klimatické inženýrství v praxi. Do zálivu ve státě Maine nalili do mořské vody 65 tisíc litrů hydroxidu sodného. Cílem bylo zjistit, zda tím lze odstranit oxid uhličitý bez vedlejších efektů.
Nechala AI bombardovat základní školu v Íránu? Americká armáda mlčí
6. 3. 2026
|
Radek Chlup
Probudili jsme se do děsivé reality, v níž vybírá cíle k bombardování umělá inteligence (AI), přestože ještě před několika lety jsme byli ujišťováni, že k takovým účelům sloužit nebude. Podle šokující zprávy deníku The Wall Street Journal použil Pentagon k výběru cílů v Íránu model Claude od start-upu Anthropic. Kvůli tomu se s ním dostal do sporu, čehož využila společnost OpenAI, která k těmto účelům nabídla svůj ChatGPT. Americká armáda však pravděpodobně Claude používá dál.
Narazí asteroid 2024 YR4 do Měsíce? Vědci upřesnili jeho dráhu
6. 3. 2026
|
Radek Chlup
Asteroid 2024 YR4 nakonec do Měsíce nenarazí. Dráhu asteroidu upřesnil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).
Návrat k Měsíci se blíží: NASA opravila raketu a chystá historickou misi Artemis II
6. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Americká agentura NASA dokončila opravu klíčového problému na raketě Space Launch System, která má vynést misi Artemis II. Pokud vše půjde podle plánu, čtyři astronauti by se už v dubnu mohli vydat na historickou cestu kolem Měsíce. Bude to první pilotovaný lunární let od roku 1972 a zároveň důležitý krok k budoucímu návratu lidí na jeho povrch.
Umělá inteligence narazila na tvrdou realitu: „Poslední zkouška lidstva“ odhalila, jak daleko má AI k opravdovému myšlení
6. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Umělá inteligence dnes píše texty, programuje nebo pomáhá lékařům s analýzou dat.Přesto nový experiment nazvaný Humanity’s Last Exam ukazuje, že současné AI systémy mají k lidskému způsobu uvažování stále daleko.Test složený z tisíců odborných otázek odhalil slabiny, které byly dosud skryté za působivými odpověďmi chatbotů.
AI start-upy jsou jako klony. Investorům dochází trpělivost
5. 3. 2026
|
Radek Chlup
Boom umělé inteligence (AI) spustil rozmach malých start-upů zaměřených na tuto technologii. Investoři financující rizikový kapitál pumpovali do těchto projektů miliardy dolarů ve snaze přetvořit malé podniky v trvanlivé hity.
Epidemie krátkozrakosti: Vědci zjistili, co skutečně ničí naše oči
5. 3. 2026
|
Radek Chlup
Žijeme v době epidemie krátkozrakosti. Tento problém si automaticky spojujeme s pravidelným koukáním do obrazovek. Ve skutečnosti je to ale složitější.
Největší letecká záhada Ameriky: Nové přiznání může konečně odhalit identitu D. B. Coopera
5. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Je to jeden z nejzáhadnějších kriminálních případů moderní historie. V roce 1971 unesl neznámý muž letadlo, získal výkupné 200 000 dolarů a poté vyskočil padákem do temné noci nad americkým severozápadem. Nikdy nebyl dopaden ani identifikován. Po více než půl století však nová svědectví a rodinné přiznání znovu oživují otázku: kdo byl ve skutečnosti legendární D. B. Cooper.
Vegetariánství může chránit před rakovinou. Vědci ale odhalili i nečekaná rizika
5. 3. 2026
|
Radek Chlup
Velká mezinárodní studie sledovala více než 1,8 milionu lidí po dobu 16 let a přinesla překvapivé výsledky. Ukazuje, že vegetariáni mají ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, nižší riziko několika typů rakoviny. Výzkum ale zároveň odhalil i nečekaná rizika.
Dvoustránkový článek, který změnil vesmír: Jak Stephen Hawking obrátil fyziku černých děr naruby
5. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
V roce 1974 publikoval tehdy dvaatřicetiletý teoretický fyzik Stephen Hawking krátký článek v časopise Nature. Text měl sotva dvě stránky, ale jeho důsledky změnily celý obor astrofyziky. Hawking v něm ukázal, že černé díry nejsou absolutní pasti, z nichž nic neunikne. Naopak mohou vyzařovat energii a postupně se vypařovat. Tento koncept, dnes známý jako Hawkingovo záření, patří k nejvlivnějším myšlenkám moderní fyziky.