archiv

  • Ilustrační snímek Vznikl návrh léku na otravu alkoholem. Využívá pokročilých nanokapslí

    1. 5. 2018 18:16 - Technologie - 0

    Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií. více

  • Ilustrační snímek Stovky let staré latríny vydaly svá tajemství: Kdo měl rád pivo a jedl plejtváky?

    MAGAZÍN 1. 5. 2018 13:10 - Magazín - 0

    Pár latrín starých stovky let leckdy odhalí o životě našich předků mnohem víc než bohatá archeologická naleziště. Díky analýze starých zbytků stolice a parazitů, kteří se v ní nacházeli, mohou vědci světu říct: Dánové a Litevci měli rádi pivo a zapíjeli jím ne příliš dobře uvařené plejtváky a srny.  více

  • Ilustrační snímek Nový nepřítel zdraví číslo jedna? Obyčejná židle

    30. 4. 2018 17:59 - Člověk - 0

    Co mají společného cigarety a židle? Podle řady studií z posledních let mnohem víc, než se může zdát. Dlouhodobé sezení sice není spojeno s rakovinou plic, nicméně také zvyšuje riziko infarktu a cévních nemocí. Kromě toho také vede často k bolestem zad, křečovým žilám a cukrovce. více

  • Lemuři vědcům prozradili, co s tělem skutečně dělá dieta Maki trpasličí

    29. 4. 2018 18:25 - Příroda - 0

    Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů. více

  • Ilustrační snímek Mohly na Zemi před miliony let existovat vyspělé civilizace?

    28. 4. 2018 18:02 - Člověk - 0

    Atlantida a další mýtické civilizace, které měly bezprostředně předcházet tu naší, jsou už trochu pasé. Stále sice představují vydatný zdroj námětů pro filmaře a spisovatele, ale jejich existenci na technologické úrovni, která by se blížila té dnešní, můžeme prakticky vyloučit. Musely by se zkrátka projevit – když ne v archeologickém materiálu, tak alespoň prostřednictvím svých vlivů na klima, přirozené ekosystémy nebo koloběhy různých látek v prostředí. Mohly však na Zemi vytvořit vyspělou civilizaci před desítkami či stovkami milionů let jiné druhy? více

  • Ilustrační snímek Objeveny drahé kovy na stovky let. Jen se k nim nemůžeme dostat

    27. 4. 2018 18:25 - Technologie - 0

    Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně. více

  • Ilustrace zobrazující pteranodona Nové nálezy mění pohled na vyhynutí ptakoještěrů

    26. 4. 2018 17:40 - Příroda - 0

    Pterosauři, okřídlení bratranci dinosaurů, vládli nebi přibližně 150 milionů let. Jejich éru ukončil až před 65 miliony lety pád meteoritu na konci období křídy. Paleontologové se dříve domnívali, že tou dobou žilo už jen posledních pár ptakoještěrů. Nové nálezy ale odhalily, že koncem období křídy na Zemi stále ještě žilo několik linií a druhů pterosuarů. více

  • Nové genové terapie začaly léčit dědičné nemoci krve. Vyléčily už první pacienty Nemocní talasémií musí chodit pravidelně na transfúze. Ilustrační snímek

    25. 4. 2018 18:08 - Člověk - 0

    Nikoliv jeden, ale hned tři různé projekty se v dubnu vytasily s genovou terapií, která mohla léčit pacienty se souborem dědičných nemocí krve jménem talasémie. Většina terapií vyvinutá mezinárodním týmy zatím čeká na schválení pro klinické testy, první z pokusů na lidech však již zbavil choroby 22 pacientů ve Spojených státech. A blíží se i nezávislé testy na evropské půdě. více

  • Sluneční soustava Sluneční soustava měla o planetu víc, naznačuje meteorický diamant

    24. 4. 2018 18:02 - Vesmír - 0

    Mladá sluneční soustava byla extrémně chaotickým místem. Trvalo miliony let, než se náš současný domov dostal do stavu relativní stability, jaký si posledních několik miliard let užívá – a který umožnil i bezpečný vývoj mnohobuněčného života na Zemi. Nová práce vědců ze Švýcarska, Francie a Německa nám dává zcela nový náhled na to, jak moc byla tato perioda mládí sluneční soustavy brutální. Zdá se totiž, že minimálně jedna (spíše více) planet první generace byla zcela zničena. více

  • Ilustrační snímek Hnusí se vám strupy nebo pot? Tíhnete k myšlenkám diktátorů

    23. 4. 2018 17:40 - Člověk - 0

    Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu. více

  • Ilustrační snímek Za plešatění mohou oba rodiče, nikoli jen geny z matčiny strany

    22. 4. 2018 17:17 - Člověk - 0

    Celé roky se vina za plešatost sváděla na matku a geny poděděným z její strany. Podle letošní studie za předčasnou ztrátu může vyšší koncetrace pohlavního hormonu dihydrotestosteronu v tkáni hlavy. A za to matka nemůže... více

  • Prudce módní potravina ztrácí živiny. Stane se obyčejným zrním? Kvůli vysoké poptávce pěstují zemědělci quinou i na místech, kde se jí tolik nedaří a nezíská tak všechny cenné živiny

    MAGAZÍN 22. 4. 2018 13:36 - Magazín - 0

    Příliš zájmu o takzvané superpotraviny, které patří do jídelníčku lidí dbajících o zdravou výživu, ohrožuje jejich kvalitu a množství cenných látek. Z quinoy nebo třeba kawichy se tak kvůli nadprodukci může stát jen další obyčejné "zrní". více

  • Německá loď Tirpitz byla svého času největší bitevní lodí na světě Nacistické chemikálie zabíjely i stromy. Aby skryly obří bitevní loď

    MAGAZÍN 21. 4. 2018 19:52 - Magazín - 0

    Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes.  více

  • Sedmdesát procent mořských ryb má ve střevech mikroplasty. Ilustrační snímek Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb

    21. 4. 2018 17:21 - Příroda - 0

    Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla. více

  • Když jde o rodinu, neznají kosatky bratra Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě

    MAGAZÍN 20. 4. 2018 17:46 - Příroda - 0

    Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek. více

  • Novou podvodní GPS inspirovaly oči garnátů, pomůže ponorkám Nový navigační systém pomůže hlavně ponorkám. Ilustrační snímek

    19. 4. 2018 17:35 - Technologie - 0

    Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů. více

  • Prokřupávání prstů bývá i součást masáží Za nechutný zvuk při prokřupávání kloubů může zhroucení bublin

    18. 4. 2018 18:19 - Člověk - 0

    Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika. více

  • Prskavci vědí, jak přežít svou smrt Brouk prskavec trumfne i Karkulku. Z žabího žaludku unikne takřka dvě hodiny po sežrání

    17. 4. 2018 18:06 - Příroda - 0

    Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci. více

  • Švýcarská garda na Svatopetrském náměstí v Římě Plast místo plechu: Nejstarší armáda světa bude mít vytištěné helmy

    VIDEO MAGAZÍN 17. 4. 2018 09:06 - Magazín - 0

    Postávat v pálícím římském, potažmo vatikánském sluníčku není samo o sobě žádný med. Ale pokud při tom ještě máte na hlavě těžkou železnou helmu, v ruce starodávnou halapartnu a jste nacpaní do pestrobarevné historické uniformy, je to jen něco pro ostré hochy z papežské Švýcarské gardy. Ale i jim by se teď mohlo trochu ulevit. více

  • Stephen Hawking, 3. díl: Inflační vesmír, kolonizace vesmíru a bestsellery Stephen Hawking si během speciálního letu zažil pocit beztíže

    16. 4. 2018 18:10 - Vesmír - 0

    Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii.  více