Domovská stránka Nedd.cz
Paradox v Evropě: Žen ve vědě přibývá, nerovnost přetrvává
21. 2. 2026
|
Radek Chlup
Počet vědkyň a inženýrek v Evropě se za poslední desetiletí téměř zdvojnásobil. Může to vypadat jako dobrá zpráva, i přesto jsou ženy v takových oborech nedostatečně zastoupeny a málokdy se v nich dostanou na prestižní pozice. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise (EK).
Kreatin jako naděje pro Alzheimerovu nemoc? Nová studie ukazuje první slibné výsledky
21. 2. 2026
|
Miroslav Krajča
Alzheimerova nemoc je stav, který postupně drtí mentální síly a klade enormní zátěž nejen na pacienty, ale i jejich rodiny. Nová pilotní studie zkoumající suplementaci kreatin monohydrátem u lidí s Alzheimerovou demencí ukazuje, že zvýšení mozkového kreatinu může být nejen technicky proveditelné, ale také spjato s mírným zlepšením kognitivních funkcí. Tyto výsledky otevírají dveře k většímu výzkumu a potenciálnímu novému přístupu v léčbě této komplikované nemoci.
Děti pracovníků z Černobylu nesou stopy radiace v DNA
21. 2. 2026
|
Radek Chlup
Poškození způsobené ionizujícím zářením (IR) uniklým při havárii v Černobylu roku 1986 se projevuje u dětí otců, kteří mu byli vystaveni. Poprvé tak vědci našli mezigenerační dopad nejhorší jaderné katastrofy od druhé světové války.
Bojíte se smrti? Někteří lidé věří, že už mrtví jsou
20. 2. 2026
|
Radek Chlup
Cotardův syndrom (syndrom chodící mrtvoly) způsobuje, že si lidé myslí, že jsou mrtví.
Kvůli vzácné genetické poruše necítí bolest. Zlomené ruky si nevšimla
20. 2. 2026
|
Radek Chlup
Jaké by to asi bylo necítit bolest? Stačí si vzpomenout na známé rčení: dokud cítíš bolest, jsi naživu. Jednasedmdesátiletá Britka Jo Cameronová zjistila, že si spálila ruku, až když ucítila zápach ožehnuté kůže. Zlomenou ruku vůbec nezaregistrovala, jako by to bylo něco normálního. A právě v tom spočívá nebezpečí její vzácné genetické poruchy.
Město, v němž se mrtví vracejí z hrobů a nesmí se zde zemřít
20. 2. 2026
|
Radek Chlup
Bojíte se smrti? V tomto norském městě by vám ji zakázali.
Když si AI začne povídat, přestává fungovat. Výzkum rozbil mýtus o stabilní umělé inteligenci
20. 2. 2026
|
Miroslav Krajča
Velká studie Microsoft Research a Salesforce testovala špičkové jazykové modely v podmínkách, které připomínají běžnou lidskou konverzaci. Výsledek? Zatímco v laboratorním zadání dosahují až 90% úspěšnosti, při vícekrokovém dialogu jejich výkon dramaticky klesá. Nejde přitom o inteligenci. Jde o spolehlivost.
Kouření marihuany může měnit mozek. Nová data přepisují náš pohled na cannabis a inteligenci
20. 2. 2026
|
Miroslav Krajča
Nejnovější výzkum spojuje užívání cannabis s větším objemem mozku a lepší kognitivní funkcí v dospělosti. Výsledky, které byly publikovány na portálu IFLScience, vyvolávají debatu mezi vědci i veřejností a mohou změnit způsob, jakým přemýšlíme o dlouhodobých dopadech marihuany na lidský mozek.
Měla by AI umět simulovat emoce? Vývojáři po této otázce nenacházejí slova
19. 2. 2026
|
Radek Chlup
Je to jednoduchá otázka. Měla by umělá inteligence (AI) simulovat lidské emoce? Nejmenovaný špičkový vývojář nenacházel slova, vzpomíná v eseji sepsané pro list The New York Times Amelia Millerová, výzkumnice a publicistka specializující se na vztah mezi člověkem a technologií. Na tohle téma hovořila s předními experty společností OpenAI, Anthropic a Meta Platforms. Odpovědi ji překvapily.
Tohle jsme nečekali! Zívání spouští neobvyklou reakci v mozku
19. 2. 2026
|
Radek Chlup
Zívání má nečekaný a neobvyklý vliv na proudění mozkomišního moku (CSF), zjistili vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu v Austrálii. Pozorování může vést k pochopení toho, proč se u lidí a mnoha dalších druhů zívání vyvinulo.
Jak je možné, že tato řeka teče do kopce? Geologové mají odpověď
19. 2. 2026
|
Radek Chlup
Řeky si své koryto vyřezávají do hornin tím, že po mnoho let tečou z kopce. To znamená, že obvykle sledují svahy a údolnice horských pásem. Green River osm milionů let zdánlivě protéká svou trasou do kopce.
Muži, tuk a přitažlivost: věda spočítala ideální BMI a výsledek překvapí
19. 2. 2026
|
Miroslav Krajča
Kolik tělesného tuku je ještě atraktivní a kdy už působí opačně? Nová studie publikovaná v prestižním časopise Personality and Individual Differences analyzovala vztah mezi mužskou tělesnou tučností a hodnocením fyzické přitažlivosti. Výsledky ukazují, že existuje poměrně úzké rozmezí BMI, ve kterém jsou muži vnímáni jako nejatraktivnější. A překvapivě se neshoduje ani s kulturou extrémní vyhublosti, ani s kulturistikou.
Jako pod reflektorem. Proč máme pocit, že nás všichni sledují?
19. 2. 2026
|
Radek Chlup
Jdete po ulici a máte pocit, že se na vás všichni dívají. Nastoupíte do autobusu a cítíte spalující pohledy na zátylku. Vezmete si do práce nové oblečení a jako by se na vás všechny oči upíraly. Máte dojem, že stojíte pod reflektorem. Proto tomuto stavu psychologové říkají „efekt reflektoru". Jde o tendenci přeceňovat pozornost od druhých lidí.