Mezi Futuramou a raketoplánem

Tisková konference, která začala v pondělí ve tři hodiny ráno našeho času, se na počátku zaměřila především na oficiální oznámení nového vzhledu lodi BFS  (BFR je název celého systému: prvního raketového stupně a lodi BFS na jeho špici v roli stupně druhého). Ten na veřejnost "prosákl" skrze Muskovy tweety už ve čtvrtek, novinky však nebyly shrnuty oficiální formou. Stejně jako vloni, také letos tak došlo na mírné ořezání někdejších zamýšlených schopností systému.

Zatímco během oznámení v září 2016 měla být BFS (tehdy nazývaná ITS) schopna na nízkou oběžnou dráhu Země vynést 150 tun, loni to bylo už jen 130 tun a letos je to 100 tun. Nosič sám je při tom paradoxně vyšší než vloni. Taktéž loď BFS se mírně změnila – přibylo jí třetí "křídlo". Dvojice původních postranních křídel bude nově disponovat částečně měnitelnou geometrii, křídlo připomínající klasickou směrovku pak slouží v roli třetí přistávací nohy.

Plavidlo tak nyní připomíná cosi mezi americkým raketoplánem STS a archaickou vizí kosmických lodí využitou třeba v animáku Furutama. Musk se rovněž pochlubil simulací brzdění o atmosféru a přistání lodi "na zádech". Tedy stejně jako přistávají první stupně Falconů 9 a Falconu Heavy již nyní. Celý vzhled je tedy skutečně v souladu s aerodynamikou a praktickými potřebami.  BFR 2018 vs. starší verze vs. jiné systémy | zdroj: SpaceX CZ/SK

Definitivní změna

Zbylé někdejší plány, tedy vize systému jako univerzálního dopravního prostředku kolem Země, k Měsíci, Marsu i dále, však stále zůstávají. BFS/BFS má být plně znovupoužitelný a dále snížit cenu letenky do vesmíru. Velkou výhodou systému je rovněž idea dotankovávání paliva ve vesmíru, která umožní BFS přímý let ze Země k Marsu (ač s čekací periodou na tankery na naší oběžné dráze).

Naznačený ultimátní cíl SpaceX by pak spočíval ve vybudování "benzínek" u Marsu nebo i jiných těles, což by umožnilo levnější průzkum sluneční soustavy. Po podobné síti palivových nádrží volají kosmické agentury už půl století, doposud však na něco takového chyběly finance i dostatečně silné a levné nosiče.

BFR 2018 | zdroj: SpaceX

Nynější vzhled BFS je podle Muskova nočního vyjádření již definitivní výraznou úpravou. Bylo by to žádoucí, uvážíme-li, že společnost chce testovací skoky v atmosféře s BFR započít již na konci příštího roku. Momentálně sice stále vznikají komponenty nosiče ve formě kompozitních nádrží, Musk ale věří v šanci vyslat BFR na první (nepilotovanou) misi k Marsu v roce 2022, a pilotovanou o dva roky později.

Připouští, že harmonogram se může posunout – celkově má vývoj BFR vyjít zhruba na pět miliard dolarů, u podobných projektů nelze nutně očekávat přesné dodržování termínů. Na rok 2023 má však systém již naplánovanou první oficiální misi: oblétnutí Měsíce s první várkou kosmických turistů.

Básníci vpřed

Odhalení prvního lunárního turisty bylo zlatým hřebem konference. Nad identitou astronauta se dlouho spekulovalo, od čtvrtka bylo známo, že půjde o občana nebo občanku Japonska. Minuty před zahájením konference se pak na Twitteru provalilo, že oním šťastlivcem je Yusaku Maezawa, dvaačtyřicetiletý japonský sběratel umění a podnikatel.

Maezawa byl jedním ze dvou turistů, kteří se měli kolem Měsíce podívat na palubě menší lodi Crew Dragon vynášené nosičem Falcon Heavy. SpaceX tento vloni ohlášený záměr nicméně nedávno odpískala kvůli tomu, že efektivněji vyjde identickou misi ve větším realizovat rovnou s BFS. Maezawa tak nebude na palubě s pouhými pár dalšími členy posádky, ale dostane namísto toho možnost vynést do kosmu šest až osm dalších turistů – a ti se mají najít v řadách umělců!

Stát se tak má díky odhalení projektu Dear Moon, tedy jakéhosi "výběrového řízení" na nejrůznější talenty, kteří by se měli s Maezawou podívat k Měsíci a vytvořit tu inspirativní (pro veřejnost i akcionáře...) umělecká díla.

Co do impaktu na veřejnost je Dear Moon pravděpodobně daleko významnějším odhalením dnešní noci než úpravy BFR jako takové. Lze totiž očekávat, že v součtu může SpaceX touto cestou získat podobnou pozornost mas jako letošním vyslání sporťáku Tesla do vesmíru v rámci prvního letu nosiče Falcon Heavy. Elon Musk podobné marketingové nápady zkrátka umí. Let mise Dear Moon má proběhnout v roce 2023, ačkoliv i tady Musk přiznává možnost odkladů.

Příjmy z kosmického turismu budou jenom dílčím zdrojem financí – Musk zběžně připomenul i zisk ze současných kontraktů pro americké letectvo, NASA a další subjekty. SpaceX vynáší do kosmu družice, ale i náklad i Mezinárodní kosmické stanici. Příští rok by měla vynést i první astronauty. Krom toho společnost plánuje i vynesení satelitů konstelace Starlink, které by mohly na Zemi globálně vysílat přístup na rychlý internet.

Celkově lze z novinek znát další povinné kolo mírného vystřízlivění původních plánů. Zatímco ještě vloni BFR přímo konkurovala vyvíjenému supernosiči NASA SLS, nynější verze je proti němu už o něco hubenější. Nejde už o takový skok daleko od Falcon Heavy.

BFR má stále výhodu ve znovupoužitelnosti, což je její hlavní trumfové eso. Při vyplýtvání prvního stupně by navíc pořád mohla vymáčknout vyšší nosnost. Jisté přiblížení realitě je ale na změnách přesto viditelné. Totéž platí i o BFS, která s přimhouřením očí nyní povážlivě připomíná někdejší americký raketoplán.

Namísto škarohlídství před velkohubými plány z roku 2016 však jejich mírná dieta může znamenat také to, že BFR se definitivně blíží realitě. Uvidíme, jak se budou dařit první skoky na konci roku 2019. Jisté je zatím jenom to, že ať už budou mít jakýkoliv charakter, Musk je bude opět umět podat tak, aby si je užila i široká veřejnost.