Na Slunci vyrostla obrovská skvrna. Během několika posledních dnů se zvětšila desetkrát a začala se dělit. Co je ale podstatné - leží na straně Slunce, která je přivrácená k Zemi, míří tedy na naši planetu.

Neutíkejte do sklepa!

Astronomové z Observatoře solární dynamiky americké vesmírné agentury NASA, kteří skvrnu pozorují, upozorňují, že z oblasti, kde se zrodila, k nám Slunce může vyslat velké množství plazmatu a vysokoenergetických částic, které jsou schopny na Zemi vyvolat geomagnetické bouře.

Původně jediná sluneční skvrna, pojmenovaná AR3085, se od 21. srpna přeměnila se na několik slunečních skvrn, z nichž každá se blíží průměru Země, píše server Live Science. Upozorňuje, že v následujících dnech by mohlo Slunce zahájit „energetický útok“ na Zemi.

V oblasti skvrn vzniká velké množství slunečních erupcí, při kterých se odtrhuje obrovské množství materiálu ze sluneční korony do okolního vesmíru.

Nemusíte však hned vypínat přijímače a prchat do sklepa - zatím jsou pozorovány pouze erupce třídy C, které nemohou Zemi vážně ohrozit.

Pokud se ale oblast skvrn bude rozšiřovat, mohou erupce dosáhnout třídy M a rušit rádiový a GPS signál, anebo nejsilnější třídy X, kdy hrozí rozsáhlé výpadky rádiového signálu, poškození satelitů a vyřazení pozemních elektrických sítí, informuje na svém webu NASA.

Live Science upozorňuje, že sluneční aktivita během posledních několika let narůstá, od jara 2022 se kolem Země přehnalo už několik erupcí třídy X. Počet slunečních skvrn a slunečních erupcí se patrně bude zvyšovat s blížícím se slunečním maximem, které má nastat v roce 2025.

Stačí vzít svářečský filtr...

Úchvatný pohled na sluneční skvrnu nám formou časosběrného videa poskytl v roce 2020 teleskop GREGOR, který stojí na jednom z kopců kanárského ostrova Tenerife.

Sluneční skvrna, chladná piha na tváři naší hvězdy z teleskopu GREGOR. Kolem skvrny a výtrysků vidíte „zrna karamelového popcornu“, která mají rozlohu až 800 000 kilometrů čtverečních, jsou tedy velká zhruba jako Francie a devětkrát rozlehlejší než Česko. Teplo v „zrnech“ pohybuje plynem (plazmatem) k jasnějšímu centru. Odtud se plyn zase rozpíná směrem ke krajům. | zdroj: kredit-Leibniz Institute for Solar Physics

Kdysi se pozorovatelé domnívali, že skvrna je díra do nitra Slunce. Na první pohled to tak může vypadat. Jenže ve skutečnosti to je anomálie v magnetickém poli hvězdy.

Skvrny jsou silná magnetická pole, nejsilnější na Slunci. Tryskají z nich magnetické siločáry, které se většinou vracejí zpět.

A proč jsou vlastně skvrny černé? Protože mají nižší teplotu než jejich okolí. Jejich zbarvení je důsledkem jasnější okolní fotosféry. Kdyby se skvrna nacházela mimo Slunce, zářila by oranžově.

Některé skvrny jsou tak velké, že je můžete vidět pouhým okem. Stačí si nasadit svářečský filtr a zaklonit hlavu. Spatříte tmavé tečky, pihy na tváři naší hvězdy.

Nastal čas, kdy to můžete vyzkoušet.