Najdete je v Baltu, Mexickém zálivu, u Jižní Afriky i při pobřeží severní Ameriky nebo Číny – hypoxické oblasti přezdívané zóny smrti jsou regiony, kde je ve vodě rozpuštěno tak málo kyslíku, že tam ve velkém umírají živočichové.

Rostou jako z vody

Zóny smrti se rozrůstají a přibývají nové. Magazín Futurism nedávno upozornil na každoroční tvorbu hypoxické zóny při pobřeží Oregonu. Začala vznikat na počátku roku a vyrostla do rozlohy 20 tisíc čtverečních kilometrů. Ačkoli v zimních měsících se nejspíš zmenší, vědecký svět očekává stále častější výskyt těchto jevů – a s ním také úbytek vodních živočichů.

Mrtvé zóny vznikají ze dvou důvodů. První souvisí s nejzákladnějšími chemickými jevy. Teplé vody v letních měsících nemohou udržet takové množství rozpuštěného kyslíku jako chladnější vody v měsících zimních. A v důsledku vzrůstajících globálních teplot postupně ubývá kapacita oceánů na to, aby si zachovaly dostatečné hodnoty rozpuštěného kyslíku.

Druhý důvod je spojen s oceánskými proudy a prouděním atmosférických větrů. Mrtvá zóna může vzniknout i v okamžiku setkání větru s oceánskou kapsou o nízkých hodnotách kyslíku. Také tento typ událostí je kvůli klimatické změně čím dál častější.

Klimatická změna tahá za páky

„Víme, že změna klimatu tahá za obě páky a momentálně už vidíme důsledky takových jevů,“ říká v rozhovoru pro server Futurism biolog Francis Chan z Oregonské státní univerzity a dodává: „S jistou zdrženlivostí říkám, že budoucnost oceánů nejen podél Oregonu, ale i na celém západním pobřeží (Severní Ameriky) bude mnohem náchylnější k hypoxickým událostem."

Jejich důsledkem je třeba to, že u pobřeží Jihoafrické republiky dnes vylézají dusící se humři z vody bez kyslíku na pláže, kde potom umírají.

Vedle ekologických dopadů mají mrtvé zóny i důsledky ekonomické. Výhledově omezí množství ryb a dalších vodních živočichů dostupných pro rybolov. 

Zóny smrti nejsou nijak důkladně zmapované. Oceánským biologům schází dostatečně rozsáhlý systém monitorování oceánů. Existují však detailní studie určitých regionů.

Varování v Baltském moři 

Magazín Baltic Nest zmiňuje jednu z nich a píše, že v Baltském moři se za posledních sto let zvětšila rozloha hypoxických zón z pěti tisíc čtverečních kilometrů v létě dvanáctinásobně na 60 tisíc čtverečních kilometrů.

Takové tempo nárůstu vyvolává pochopitelné obavy. Upozorňuje, jaké dalekosáhlé dopady může mít i mírné zvýšení teplot.