Žena ráno procitá dřív, zato večer je pro ni obtížné zůstat dlouho vzhůru. U mužů to bývá naopak. Vědci mají hypotézu, proč tento rozdíl vznikl.

Biologický rytmus mění puberta

Rozdíly v cirkadiánním rytmu (biologickém rytmu s periodou o délce 24 hodin) zkoumali na základě velkého množství údajů američtí biologové Sean Anderson a Garrett Fitzgerald.

V ‚metastudii‘, kterou popsali ve vědeckém žurnálu Science, porovnávali lékařští výzkumníci z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii výsledky desítek studií týkajících se biologických změn lidí, zejména změn tělesné teploty, srdeční frekvence a také dýchání.

Zjistili přitom, že u žen existují zvláštnosti spojené s hormonální činností v různých fázích života, které jsou schopny výrazně ovlivnit biologické hodiny.

Velké rozdíly mezi oběma pohlavími nastupují s pubertou. U dětí neexistují rozdíly mezi chlapci a děvčaty, ale s nástupem puberty mají muži tendenci orientovat se při své aktivitě především na odpolední hodiny, zatímco ženy jsou aktivnější dopoledne.

Žena spí jinak než muž

Tato situace trvá až do konce menopauzy, kdy se určitým způsobem začnou se svými cirkadiánními rytmy muži a ženy přibližovat a dopolední hodiny se stávají tou lepší dobou.

Biologické rytmy mají tendenci stávat se významné, pokud jsou reakcí na případný nedostatek spánku, ať už jde o jeho kvalitu nebo délku. Ženy jsou z biologického hlediska živější dopoledne, ale večer a v noci jsou méně aktivní, zatímco muž je v této době čilejší. V průběhu dne se mužský organismus rozpaluje, zatímco ženský se postupně zklidňuje.

Žena ale lépe reaguje na změny normálního času spánku. Například po náročném večeru muž bývá grogy, žena je většinou ve formě a čilejší. Ženy mají schopnost si ve spánku více odpočinout a jejich spánek víc regeneruje nervový systém. Důvod? Hluboký spánek žen je časem lépe stráveným v takzvaném spánku s pomalými EEG vlnami.

Během tohoto spánku se neurony stimulované v době bdění aktivují a posilují své spoje. Usnadňují tak zapamatování. V praxi to znamená, že spánek působí jako údržbář neuronů a pomáhá jim eliminovat neužitečné spoje, které se během dne mezi nervovými buňkami vytvářejí.

Proč máme skřivany a sovy

Muži zřejmě potřebují víc než ženy tuto formu očisty. Šlofík po obědě je více rozšířen mezi muži než mezi ženami. Svou roli tu hraje i výživa: těžká jídla konzumovaná k obědu se hůře tráví, a to může uspávat bez ohledu na to, kolik hodin spal muž v noci.

Otázka, kterou si vědci teď kladou, je, jak rozdíly v cirkadiánním rytmu mezi oběma pohlavími vznikly. Zatím upřednostňují evoluční hypotézu, podle níž musela být žena v roli matky už odpradávna připravena reagovat na problémy se spánkem, musela slaďovat vlastní rytmy s rytmy svých dětí.

Rozdíly v biologickém rytmu jsou však i patrné i uvnitř pohlaví. Lidé se dělí na noční sovy a ranní skřivany. Jak se tohle dá vysvětlit?

Vědci mají za to, že i v tomto případě hrála hlavní roli evoluce. Pokud měl kmen u sebe jedince, kteří měli lehký spánek v různých částech noci, při nebezpečí se aspoň jeden z nich vzbudil a na hrozbu ostatní upozornil. Kmeny, v nichž žily sovy, mohly proto být úspěšnější.