Chce Japonsko vlastní Falcon 9? Chystá se zkopírovat nosič Grasshopper

15. 8. 2018 – 18:22 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Chce Japonsko vlastní Falcon 9? Chystá se zkopírovat nosič Grasshopper
Grasshopper | zdroj: SpaceX

Ačkoliv jde zatím o polooficiální oznámení, nový japonský záměr v zásadě počítá s vybudováním sedm metrů vysoké dvoutunové rakety, která by měla v březnu příštího roku "skákat" do výšky 100 metrů a poté se vertikálně vrátit zpátky na zem. Jde tedy o podobný demonstrátor sloužící pro další potenciální vývoj, jakým byl v roce 2012 nosič Grasshopper společnosti SpaceX. Jeho experimentální "hopsání" nahoru a dolu bylo základem pro vývoj opětovně přistávajících prvních stupňů nosiče SpaceX, a bude zřejmě základem i pro vývoj BFR. Směřuje Japonsko k podobnému cíli?

Prozatím se zdá, že skutečně ano. Pokud bude první fáze japonských testů úspěšná, experimentální raketa následně povyskočí až do výšky pěti kilometrů. Spolu s těmito testy budou na designované raketové základně probíhat i testy výdrže motoru samotného.

Ultimátní cíl projektu oznámen nebyl - naznačeno bylo pouze tolik, že testy pomohou při vývoji nástupce jednorázově použitelného nosiče H3, který je však sám novinkou (poprvé poletí snad v roce 2020). Není tedy těžké si domyslet, že by mohl v horizontu pěti let vést k vývoji znovupoužitelného raketového nosiče schopného konkurovat Falconu 9. Něco podobného ostatně naznačují i oficiální prohlášení.

"Cítíme tlak krize," řekl vedoucí projektu Koichi Okita, "Japonsko musí získat technologii, která by zvýšila jeho mezinárodní konkurenceschopnost."

Když "krást", tak od nejlepších

Japonská kosmická agentura JAXA se tak zařazuje po bok dalších institucí, které se snaží dohnat náskok SpaceX miliardáře Elona Muska, potažmo jeho nosičů Falcon 9 a vyvíjeného supernosiče BFR. Největším konkurentem je momentálně společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, která má za SpaceX sice několikaleté zpoždění, všechny další strany jsou ale ještě mnohem dále. Svůj záměr vybudovat vertikálně přistávající nosič již deklarovalo i Rusko a čínská soukromá společnost.

Znamená to tedy, že se všichni na světě jali kopírovat SpaceX? Odpověď zní: ano i ne.

Plány demonstrátoru JAXA Plány demonstrátoru JAXA. Pro plný náhled rozklikněte | zdroj: JAXA / Ahasi Shimbun

Je samozřejmě pravda, že Elon Musk (alespoň jak můžeme soudit z napůl utajovaných komerčních výsledků SpaceX) naznačil komerční schůdnost znovupoužitelných raket. Ačkoliv jsou ale plánované japonské testy pravděpodobnou reakcí na úspěch SpaceX a vývoj uvnitř Blue Origin, oznámení je stále třeba vnímat v historickém kontextu. Japonsko totiž testovalo vlastní vertikálně přistávající raketový nosič již mezi lety 1998 a 2003 a současné testy na tuto etapu budou zřejmě navazovat.

Naplněný sen o znovupoužitelnosti

Jeho jméno bylo RVT (Reusable Vehicle Testing) a v několika verzích se raketa dočkala vlastních testovacích skoků. Jednalo se o pouhý demonstrátor technologií pro potenciální budoucí vývoj znovupoužitelného nosiče pro lety do vesmíru, na jeho navazující vývoj však doposud nedošlo. V první verzi mělo jít o nosič schopný dosáhnout jenom výšky 100 km, tedy cosi srovnatelného s raketou New Shepard od Blue Origin.

Pokud tedy něco, úspěch Falconů 9 přiměl JAXA vrátit se ke svému starému projektu. V této souvislosti je kuriózní, že RVT byl sám inspirován americkou pokusnou raketou DC-X, kterou McDonnell Douglas testoval mezi lety 1994 a 1995 - a kterou je přímo inspirován i Falcon 9. V součtu lze tedy říct, že japonský i Muskův projekt mají společného otce právě v DC-X.

Pokud bychom však měli vizi rakety přistávající na zádech stopovat až do její skutečné embryonální fáze, museli bychom zřejmě jít až na konec 60. let, kdy NASA zvažovala budoucnost kosmických letů. Z této úvahy nakonec vzešlo několik separátních návrhů, jejichž vítěz se stal tzv. Space Transportation System alias "americkým raketoplánem".

Konceptuální návrhy vesmírného raketoplánu Konceptuální návrhy vesmírného raketoplánu. Pro plný náhled rozklikněte | zdroj: NASA

Jedním z (tehdy nevyužitých) návrhů byl však i Chrysler SERV (Single-stage Earth-orbital Reusable Vehicle, na obrázku výše v červeném kruhu), který měl radikálně odlišnou podobu než kosmický letoun, který navrhovaly další autoři. SERV měl létat na orbitu pomocí jediného raketového stupně, startovat a přistávat měl na zádech a inspiroval všechny další návrhy podobného ražení.

Vzdor Muskově nezpochybnitelnému úspěchu s Falcony 9 tak platí, že sen o znovupoužitelnosti a idea vertikálně přistávajících raket je ve skutečnosti skoro stejně stará jako kosmický věk sám. Fakt, že trvalo půlstoletí, než se z prvních konceptuálních designů přešlo ke komerčně praktickému využití, je samozřejmě vůči někdejším návrhům poněkud neférový - i tak klikatou cestou však mnohdy technologický pokrok zkrátka kráčí.

zdroj: SpaceX

Teprve budoucnost však ukáže, nakolik se konkurence SpaceX udrží v černých číslech - na podobnou situaci došlo již v 80. letech, kdy se řada kosmických agentur rovněž jala kopírovat úspěch amerického raketoplánu. Raketoplány Hermes (ESA), HOTOL (Spojené království) i Buran (Sovětský svaz) a mnohé další však povětšinou zůstaly jenom v teoretické fázi. Samotný americký raketoplán se nakonec také ukázal jako ztrátový koncept. Na druhou stranu, vertikálně přistávající znovupoužitelné rakety dávají povážlivě větší smysl než kosmické letadlo, zvláště v éře precizního počítačového ovládání.

Snad se proto tentokrát sen o znovupoužitelnosti nezmění v noční můru tak, jako se tomu stalo tři, čtyři dekády nazpět v éře raketoplánů.

Nejnovější články