Paris a krásná Helena, Agamemnón, nešťastný Achilles, Odysseus, Théseus, nebo král Mínós a jeho labyrint s děsivým Minotaurem. Ale také Homér, Platón, Eurípides, Aristotelés či Alexandr Makedonský. O hrdinech starých řeckých bájí, stejně jako řeckých dramaticích, vojevůdcích, státnících a filosofech, musel slyšel každý. Společně koneckonců dali základ celé naší civilizaci. Jaký je ale původ starých Řeků? 

Druhohory máme nerozlučně spjaté s představou nadvlády dinosaurů. „Doba ještěrů“ ale podle všeho byla daleko pestřejší, než laikové i většina odborníků doposud soudili. Druhohorní savce zdaleka nereprezentovali jen malí rejskovití zástupci krčící se kdesi ve skrytu svých nor před obřími drápy a zuby dinosaurů. Celá řada z nich se vydala na stromy, do vody a podle všeho dokonce do vzduchu – desítky milionů let před prvními netopýry.

Hledání mimozemského života je jednou z největších výzev, před kterými dnešní vědci stojí. Nekomplikuje ji pouze velká vzdálenost k Marsu a dalším tělesům Sluneční soustavy, odlišnost místních podmínek od těch pozemských a nejasná představa, jak by mimozemské organismy mohly vypadat. Nemalý zádrhel představuje též kontaminace. Nikoli kontaminace pozemského prostředí mimozemskými mikroby, tak oblíbená ve vědeckofantastických filmech a románech, ale spíše znečištění Marsu či jiných vesmírných objektů pozemskými bakteriemi. 

Anglický plnokrevník, hucul, lipicán i mustang. Příslušníci takřka všech moderních koňských plemen mohou podle nejnovější molekulárně-biologické studie vystopovat svůj rodokmen k několika málo středověkým hřebcům. Mateřské linie dnešních koní se naopak táhnou tisíce let do minulosti. Co to znamená a co z toho můžeme vyčíst o historii těchto majestátních lidských společníků, na jejichž hřbetech bez přehánění vyrostla civilizace?

Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu?

Dopravní zácpy jsou metlou velkých měst. Dosvědčit to může každý, kdo se někdy vypravil do větší aglomerace v dopravní špičce. Taková ucpaná Praha je ale pořád jen slabým odvarem Atlanty, New Yorku, nebo Rio di Janeira. Nelichotivý rekord potom drží velkoměsta v rozvojových zemích zejména jihovýchodní Asie.