Články autora: Jan Toman
Život v oblacích. Mohou mimozemské organismy obývat atmosféry plynných planet a hvězd?
6. 12. 2016
|
Jan Toman
Mimozemský život si obvykle představujeme na povrchu, případně mělce pod povrchem, cizích planet. Autoři sci-fi a badatelé v oboru astrobiologie si však už dávno uvědomili, že pevný povrch nemusí být pro živé organismy žádnou hranicí.
Zdraví a úspěšní? Na obranyschopnost má zřejmě velký vliv společenské postavení
5. 12. 2016
|
Jan Toman
Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.
Kořeny mexické kuchyně: Kukuřici používali už před pěti tisíci lety
30. 11. 2016
|
Jan Toman
Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice.
Začátek nové chemie? Vědci přiměli bakterii, aby vázala křemík
29. 11. 2016
|
Jan Toman
Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík?
Jak se vyvinul skupinový lov? Biologům napovídají elegantní plachetníci
28. 11. 2016
|
Jan Toman
Přeborníky ve skupinovém lovu jsou nepochybně savci. I když pomineme člověka s jeho sofistikovanými loveckými technikami, lvi, vlci nebo kytovci nás nenechají na pochybách, že se spolupráce stala jedním ze základních kamenů jejich úspěchu. Při lovu ovšem spolupracují i někteří ptáci, členovci a ryby. Jedná se tudíž o rozšířenější fenomén, než by se mohlo zdát.
Jak vypadal prapředek dnešních organismů?
23. 11. 2016
|
Jan Toman
Všechny organismy, které kdy spatřily povrch Země, mají jednoho společného předka. Ač se nám to může zdát neuvěřitelné, živočichové, rostliny, houby, prvoci i bakterie náleží do jediného evolučního stromu, jehož počátky se ztrácí kdesi v kalných mořích před 3,5 miliardami let.
Světlo v hlubinách: Vědci odhalili tajemství polárních moří
16. 11. 2016
|
Jan Toman
Polární noc nepředstavuje problém jen pro dobrodruhy a obyvatele oblastí ve vysokých zeměpisných šířkách. Několik měsíců téměř úplné tmy, kdy slunce ani nevykoukne nad obzor, spolehlivě ukládá ke spánku i zdejší přírodu. Ještě výraznější následky než pro suchozemské ekosystémy má polární noc pro přilehlá moře.
Objev jak od Hitchcocka: Dlouhodobým lovem zvětšujeme ptákům mozky
10. 11. 2016
|
Jan Toman
Slavné dílo mistra hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci zná asi každý. Jen málokomu nepřeběhl mráz po zádech, když se vysmívaní opeřenci s "ptačími mozečky" začali organizovaně vrhat na lidi s úmyslem je uklovat. Nejnovější objev týkající se evoluce ptačího mozku sice není tak spektakulární, ale má podobné vyznění. Ne snad, že by se nás ptáci snažili vyhubit, ale jejich mozek se naším přičiněním mění. Zastřelení ptáci mají prokazatelně menší mozky než jejich příbuzní, kterým se podařilo uniknout. Dlouhodobý lov tak vytváří silný evoluční tlak na zvětšování mozku u ptáků.