Články autora: Pavel Vachtl

Technologie

Umělá inteligence v roce 2018, 2. díl: Neuronové sítě a biologické inspirace pro AI

Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů. 
Technologie

Umělá inteligence v roce 2018, 1. díl: Skutečně chytré stroje jako novodobý sen lidstva

Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.
Vesmír

Země na sebe může jiné civilizace upozornil laserovou pulsní 'vábničkou'

Šance, že se ve vesmíru náhodně potkají a vzájemně zkontaktují dvě civilizace, byť jsou obě schopny pozorovat a zkoumat okolní vesmír, je poměrně malá. Dva vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) však nedávno v magazínu The Astrophysical Journal aspoň teoreticky analyzovali způsob, jakým může jedna civilizace zviditelnit svoji přítomnost ve vesmíru a celkem pravděpodobně tak na sebe upozornit případné okolní pozorovatele, tedy ostatní civilizace v blízkém okolí. 
Vesmír

Blízký červený trpaslík je jednou z nejstarších hvězd ve vesmíru

Naše nejbližší galaktické okolí je zřejmě mnohem starší, než jsme si mysleli. Astronomům se podařilo ve vzdálenosti necelých dvou tisíc světelných let objevit červeného trpaslíka, který vznikl před 13,5 miliardami let, tedy jen asi 250 až 300 milionů let po Velkém třesku. Naše Slunce je přitom staré jen 4,6 miliardy let.
Vesmír

Tajemství černých děr, 5. díl: Typy černých děr a jejich vnitřní podivnosti

Není černá díra jako černá díra, ukazuje miniseriál Neddu. Jeho pátý díl přináší jejich různé zvláštnosti a typové odlišnosti. Některé jsou opravdu velmi zajímavé a zásadní a dále posunují hranice toho, co je v moderní fyzice v jistém smyslu "bláznivé" nebo "bizarní". 
Vesmír

Tajemství černých děr, 4. díl: Směrem k horizontu událostí a pod něj

Ve čtvrtém dílu mikroseriálu o černých dírách přichází po vysvětlení jejich původu a základním rozdělení na řadu jejich vnitřní struktura. A také poodhalení toho, co se děje v těsné blízkosti černých děr, včetně záhady, co se stane s objekty, které do ní padají. 
Vesmír

Tajemství černých děr, 3. díl: Základní struktura a co se děje v jejich blízkém okolí

V předchozích dvou dílech tohoto mikroseriálu jste se mohli lépe seznámit se základy "obecného přírodopisu" černých děr, tedy co jsou zač, jak mohou být veliké, odkud se vzaly a kde se vyskytují. Tento díl přiblíží jejich vnitřní strukturu a to, co se děje s objekty, které létají v těsné blízkosti černé díry.
Vesmír

Tajemství černých děr, 2. díl: Jak vznikly černé díry nehvězdného původu

Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".