Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.

Člověk nemusí být mykologem z povolání, aby pojal při výpravě do přírody podezření, že mezi houbami a rostlinami platí nepsané spojenectví. I ten nejméně zkušený houbař ví, že nejtučnější úlovek na něj čeká v lese. Některé houby rostou v blízkosti listnatých stromů, jiné preferují jehličnany nebo louky, ale těžko se na sběr hub vypravíme doprostřed pouště.

Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.

Návštěva naší planety před nějakými třemi miliardami let by rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem. Země tehdy připomínala kus mrtvé skály omývaný vlnami oceánu. Přítomnost života bychom nemohli jednoduše odhalit ani podle složení atmosféry – po kyslíku ještě nebylo ani stopy. Přesto ale kdesi na dně oceánů bujely mikroorganismy téměř identické s dnešními rody bakterií. 

Za okny nesmlouvavě žhnulo slunce. 'Tak děti, jestli chcete na pláž, musíte se nejdřív namazat,' pronesla starostlivě maminka a vytáhla tubu opalovacího krému. 'Kdo chce do vody, musí mít kůži jako ryba,' usmála se a na dlaň vymáčkla dávku čirého gelu. Ona sama se jako malá potírala bílým krémem. Ty už ale dávno patří minulosti. Teď frčí přírodní opalovací prostředky založené na rybím slizu. Zní to jako šílená vědeckofantastická povídka? Abyste se neunáhlili!

Katastrofa, která zahubila dinosaury a dala zrod éře savců, byla proti němu ještě relativně mírnou událostí. Řeč je o velkém permském vymírání, které před 250 miliony let zabilo většinu tehdejších druhů – téměř 95 procent všech mořských druhů dochovaných ve fosilním záznamu a bezmála tři čtvrtiny druhů suchozemských obratlovců. Sled příčin je zatím nejistý. Ve hře je sopečná činnost, změna klimatu i možný dopad komety či meteoritu.