Čínská vláda chce zemi změnit v kosmickou velmoc. Kolem roku 2018 plánuje na oběžnou dráhu vypustit svou první stálou vesmírnou stanici. Čtyři roky poté z ní chce udělat i trvale obydlenou, věří, že nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici, jejíž životnost končí v roce 2024.

Záhada toho, proč mají pandy v zajetí takový problém s rozmnožováním, je zřejmě vyřešena. V zájmu výběru geneticky vhodného partnera jim zoologové dohazují často takového, který je nepřitahuje. A to se jim pak do sexu moc nechce…

Pražská zoo by se mohla přidat mezi několik málo vyvolených zahrad, které chovaly pandy velké. Složitá diplomatická jednání podle ředitele pražské zoo Miroslava Boba už začala, důležitá by ale byla výstavba nového pavilonu, která by v souhrnném nákladu vyšla až na 200 milionů korun a kterou musí schválit pražské zastupitelstvo. Přítomnost vzácných tvorů by ale zoo přinesla ještě vyšší návštěvnost, než dosud. Čína pandy jen zapůjčuje, šance na tento vstřícný krok se ale zvýšila společně se zlepšujícími se vztahy mezi Prahou a Pekingem.

Strnad obojkový býval nejhojněji se vyskytujícím ptákem v Evropě a Asii. Do té doby, než Číňané zjistili, jak chutná. Teď těmto ptákům hrozí vyhubení. 

Solar Impulse 2, letoun na solární pohon, v neděli vyrazil na nejdelší část svého letu kolem světa. Cesta z Nankingu, ležícího na jihovýchodě Číny, na Havajské ostrovy bude trvat asi šest dní.