Málokterá země má s obřími mloky tak intimní pouto, jako Česká republika. Válka s mloky se stala jedním z nejznámějších děl Karla Čapka, velemlokům čínským je věnován celý pavilón v pražské ZOO a příslušník stejného druhu darovaný Čínskou lidovou republikou desítky let přežíval v chovech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O to podstatnější jsou pro nás výsledky nejnovějšího mezinárodního výzkumu zaměřeného velemloky čínské. Podle něj se tento kdysi běžný druh dostal v divoké přírodě na hranu vymření. Člověk, zdá se, pomalu provádí válku s mloky v opačném gardu.

Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.

V pondělí nad ránem našeho času do atmosféry konečně vstoupila čínská kosmická stanice Nebeský palác 1. Stalo se tak po týdnech sledování jejích posledních oběhů Země, a po víc než roce a půl od (údajné) ztráty kontroly nad stanicí. Ačkoliv i ze samotné Číny přicházely rozporuplné zprávy nad tím, nakolik je Nebeský palác 1 stále v moci řídícího střediska, stanice nakonec dle plánů sestoupila nad Tichomořím. Je to velké technické i propagandistické vítězství čínského kosmického programu. 

Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?

Možná již v březnu by měla do pozemské atmosféry klesnout první čínská stanice Nebeský palác 1. Potenciálně minoritní kosmonautická událost má jedinou chybičku: před rokem se objevila informace, že řízení letového provozu nad stanicí ztratilo kontrolu. Nyní se však Čína ozvala s tím, že stanici stále ovládá a může tak vybrat, kam dopadne. 

Čínská podpora elektromobilů mění automobilový průmysl, je jejich největším výrobcem i distributorem. Peking se vidí v roli lídra na poli futuristických technologií, problém ale je, že i přes vysokou vládní podporu nejsou zatím domácí automobilky příliš schopné konkurovat zahraničním značkám. Jejich modely jsou drahé a ošklivé.