Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Málokterá země má s obřími mloky tak intimní pouto, jako Česká republika. Válka s mloky se stala jedním z nejznámějších děl Karla Čapka, velemlokům čínským je věnován celý pavilón v pražské ZOO a příslušník stejného druhu darovaný Čínskou lidovou republikou desítky let přežíval v chovech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O to podstatnější jsou pro nás výsledky nejnovějšího mezinárodního výzkumu zaměřeného velemloky čínské. Podle něj se tento kdysi běžný druh dostal v divoké přírodě na hranu vymření. Člověk, zdá se, pomalu provádí válku s mloky v opačném gardu.

V pondělí nad ránem našeho času do atmosféry konečně vstoupila čínská kosmická stanice Nebeský palác 1. Stalo se tak po týdnech sledování jejích posledních oběhů Země, a po víc než roce a půl od (údajné) ztráty kontroly nad stanicí. Ačkoliv i ze samotné Číny přicházely rozporuplné zprávy nad tím, nakolik je Nebeský palác 1 stále v moci řídícího střediska, stanice nakonec dle plánů sestoupila nad Tichomořím. Je to velké technické i propagandistické vítězství čínského kosmického programu. 

Čínská věda v posledních letech činí obrovské skoky kupředu. Vedle kvantové komunikace a klonování se to nyní potvrdilo i na první implantaci umělých uší lidským pacientům. Čína v praktické vědě přeskočila zbytek světa. Nejsou ovšem uši jako uši a aktuální novinku není dobré přeceňovat.    

Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?