Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.

Mezi desítku největších archeologických objevů loňského se dostal i počin českých vědců. Na seznam sestavený odborným časopisem HeritageDaily se dostala práce českých egyptologů v pyramidové nekropoli v Abúsíru. Český egyptologický ústav vam provádí výzkum už víc než 50 let. 

Každý Evropan má průměrně 2,7 procenta genů zděděných po neandrtálcích. Pár procent se může zdát zanedbatelné množství, ale pravděpodobně stačí k tomu, aby se projevila predispozice třeba k závislosti na nikotinu nebo ke vzniku cukrovky.

Návštěva naší planety před nějakými třemi miliardami let by rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem. Země tehdy připomínala kus mrtvé skály omývaný vlnami oceánu. Přítomnost života bychom nemohli jednoduše odhalit ani podle složení atmosféry – po kyslíku ještě nebylo ani stopy. Přesto ale kdesi na dně oceánů bujely mikroorganismy téměř identické s dnešními rody bakterií. 

Němečtí archeologové se na chvíli změnili v detektivy, když se zabývali 7000 let starou masovou vraždou. V hromadném hrobě nedaleko Frankfurtu nad Mohanem objevili ostatky 26 brutálně zavražděných lidí z mladší doby kamenné. 

Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.