Plátová brnění středověkých rytířů nás dodnes nepřestávají fascinovat. "Zbroj má za úkol spojit tři protikladné kvality – nízkou váhu, vysokou ochranu a volnost pohybu," pravil Pietro Monte, slavný milánský zbrojíř na konci 15. století. Postřeh to byl tak významný, že se podle něj návrháři ochranných obleků řídí dodnes. Dokonce i konstruktéři prvních kosmických skafandrů v americké NASA se údajně inspirovali brněním Jindřicha VIII. 

Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…

Stejně jako si všichni automaticky představují princezny jako krásné éterické bytosti, Vikingy mají odnepaměti spojené s rohatými helmami. Ovšem tato paměť tady sahá ve skutečnosti jen pár desítek let do minulosti. Mýtus o vikingských přilbách totiž vznikl až koncem 19. století. A měl ho na svědomí jeden člověk…

Až od někoho uslyšíte, že doba velkých objevů skončila a v nalezení skrytých kulturních pokladů světového významu už doufá jen několik snílků, můžete kontrovat slovy Chauvet-Pont-d'Arc (Chauvetova jeskyně). Právě tak se jmenuje francouzská jeskyně, jejíž objev v roce 1994 rozčísl archeologické dění jako blesk z čistého nebe.

Člověk se nepochybně vyvinul ve Africe. První fosilie moderních lidí pocházejí z východní části černého kontinentu a jsou staré zhruba 200 tisíc let. V Africe také můžeme nalézt nejbazálnější lidské linie – etnika, která se od zbytku lidstva oddělila možná už před 100 milénii. Také zde nacházíme největší genetickou variabilitu, daleko větší, než mezi "rasami" lišícími se třeba barvou pleti. Naši předkové tedy nejprve obsadili Afriku a zhruba až před 100 tisíci lety někteří z nich expandovali do zbytku světa. V průběhu tisíciletí obsadili Střední východ, Asii, Austrálii a Evropu. Jedna část světa ale dlouho zůstávala mimo lidský dosah – Amerika.

I ve starověku existovali vandalové, kteří po zdech čmárali své vzkazy. Italské Pompeje mají nápisů pěknou sbírku, kterou však ničí čas a novodobí následovníci se spreji v ruce. Unikátní projekt proto vytváří digitální katalog všech dochovaných antických graffiti.