Články s tagem: dějiny a fakta
Moře je plné válečného haraburdí. Budeme jíst otrávené ryby?
17. 5. 2017
|
Lukáš Strašík
Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší.
Jak žili neandrtálci? Odpověď skrývá jejich zubní kámen
23. 3. 2017
|
Jan Toman
Neandrtálci jsou vděčným objektem výzkumu. Neexistuje snad nikdo, koho by nevzrušovala představa, že ještě před pár tisíci let chodili po zemském povrchu zástupci odlišného lidského druhu. Ke klasickým otázkám, jak asi neandrtálci vypadali a jak se chovali, přibývají další. Proč jsme přežili my, a ne naši „bratranci“? Křížili se s neandrtálci naši předkové? A pokud ano, kolik genů jsme po nich zdědili?
Co byste dělali, kdyby zítra přišel konec světa?
20. 3. 2017
|
Jan Toman
K Zemi míří obří asteroid. Vybuchla supernova. Zastavilo se zemské jádro. Probouzí se supervulkán. Šíří se smrtelná infekce. Přicházejí zombie. Startují jaderné rakety. Útočí zabijáčtí roboti… Náměty katastrofických románů, filmů a seriálů jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Jak byste se ale opravdu chovali, pokud by váš svět směřoval ke konci?
Kořeny mexické kuchyně: Kukuřici používali už před pěti tisíci lety
30. 11. 2016
|
Jan Toman
Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice.
Proč lidé začali nosit oblečení? Jen kvůli zahřátí to nebylo
28. 10. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Všichni jsme se narodili nazí a ne pro všechny lidi na světě je oblečení nutností, některé indiánské nebo africké kmeny si i nyní vystačí jen s rouškami. Proč tedy lidstvo oblečení vynalezlo? Kromě ochrany před nepřízní počasí za tím stojí touha zdobit svá těla.
Nevlastní bratr Karla IV. přišel na svět císařským řezem, objevili čeští vědci
12. 9. 2016
|
roj
První úspěšný císařský řez provedli lékaři v Praze v roce 1337 druhé manželce českého krále Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské. Podle českých lékařů a historiků se císařským řezem narodil nevlastní bratr Karla IV. Václav.
Středověcí rytíři očima vědy: Nemotorné plechovky, nebo smrtící akrobati?
24. 7. 2016
|
Jan Toman
Plátová brnění středověkých rytířů nás dodnes nepřestávají fascinovat. "Zbroj má za úkol spojit tři protikladné kvality – nízkou váhu, vysokou ochranu a volnost pohybu," pravil Pietro Monte, slavný milánský zbrojíř na konci 15. století. Postřeh to byl tak významný, že se podle něj návrháři ochranných obleků řídí dodnes. Dokonce i konstruktéři prvních kosmických skafandrů v americké NASA se údajně inspirovali brněním Jindřicha VIII.
Tutanchamon měl železnou dýku z vesmíru
8. 6. 2016
|
Jan Toman
Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…