Vývoj rakety Super Heavy Starship, pomocí které by lidstvo jednou mělo kolonizovat Mars, překonal další milník: Její prototyp Starhopper poskočil do výšky 150 metrů.

Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.

NASA se intenzivně připravuje na misi, jejíž účelem je vyslat astronauty na Měsíc. V rámci tréninku je vyslala do jiného nehostinného prostředí – do hlubin oceánu, kde se připravují na svou misi ve speciální podvodní laboratoři Aquarius. 

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.

I když žijeme v éře, kdy jsme na běžné úrovni schopni detekovat srážky černých děr nebo planet kolem jiných hvězd, těžko popřít, že těleso Oumuamua bylo v posledních dvou letech tou nejpopulárnější astronomickou událostí. První detekovaný průlet mezihvězdného objektu sluneční soustavou vzbudil pozornost kvůli určité podobnosti slavným sci-fi příběhům. A hypotetickou možnost jeho umělého původu řešila řada vědců. Oumuamua je však už přes rok na únikové trajektorii, a dohnat ji dnešními raketovými technologiemi by bylo extrémně drahé. Co kdybychom však sáhli po technologiích, které jsou prakticky na obzoru - jako třeba mobilní jaderné reaktory a iontové motory?

Víc než dva roky po svém startu z Kennedyho kosmického střediska kosmická sonda OSIRIS-REx dorazila k vzdálenému asteroidu 101955 Bennu. Stalo se tak v pondělí večer našeho času. Bennu obíhá na dráze podobné té pozemské, jeho blízkost naší planetě by tak mohla napovědět i leccos o tom, z jakých materiálů vznikal i náš domov. Mise je o to významnější, že OSIRIS-REx nám z Bennu za pět let přiveze i vzorek místní půdy!