Jsou to už více než čtyři měsíce, co SpaceX vyrazila dech fanouškům startem těžkého nosiče Falcon Heavy – a možná se schyluje k dalšímu velkému úkazu! Elon Musk totiž nenápadně na Twitteru oznámil, že se společnost po letech odkládání a spekulací v zatím neznámém horizontu pokusí zachránit i druhý stupeň svých nosičů Falcon 9. Sloužit by k tomu měl zřejmě nafukovací tepelný štít z dílny NASA.

Kosmický věk loni oslavil 60 let své existence, přesto se za hranice planety podívalo méně než 600 lidí. Brian Wang ze serveru Singularity Hub má však za to, že vyvíjený supernosič BFR miliardáře Elona Muska by mohl během 20 let od svého prvního letu dopravit do vesmíru miliony lidí. Ačkoliv jde jenom o korelaci součastnosti vs. historie experimentání dopravy, předkládá k tomu zajímavé argumenty.

Jsme se vesmíru sami? Jak bude vypadat případné soužití s jinými druhy? A záleží na tom? Po této otázce pátrá věda od zrodu moderní astronomie a kosmonautiky. Lidstvo jako takové pak nějakou variací téhož řeší, co dělá člověka člověkem. Zatím všechny odpovědi, kterých jsme se dočkali, byly čistě na bázi úvah – a u většiny z nich takříkajíc krev tuhne v žilách. Nová ruská hypotéza přichází s další možností, jejíž výsledek je možná ještě o fous depresivnější, než je u jiných řešení Fermiho paradoxu zvykem.

Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. 

Možná si pamatujete na nafukovací modul BEAM, který byl na jaře 2016 vynesen a nafouknut na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho konstruktér, společnost Bigelow Aerospace, rozhodně nehodlá zůstat o nafukování modulu o velikosti obýváku. Představila svou na konci loňského roku založenou sesterskou společnosti Bigelow Space Operations (BSO), která by nafukovací kosmické konstrukce ráda využívala ke komerčním účelům. První soukromá kosmická stanice v režii BSO by tak mohla být vynesena do vesmíru již v roce 2021. 

Možná již v březnu by měla do pozemské atmosféry klesnout první čínská stanice Nebeský palác 1. Potenciálně minoritní kosmonautická událost má jedinou chybičku: před rokem se objevila informace, že řízení letového provozu nad stanicí ztratilo kontrolu. Nyní se však Čína ozvala s tím, že stanici stále ovládá a může tak vybrat, kam dopadne.