Po rozkrojení a vystavení kyslíku nezhnědne - první geneticky upravené jablko se dostalo do obchodů. I když zatím jen amerických, kde má svým dlouhotrvajícím "bezchybným" vzhledem motivovat zákazníky k větší konzumaci ovoce a menšímu plýtvání jídlem.

Z aktuálních raketových milníků se může zdát, že nás od cesty k Rudé planetě dělí jenom několik málo let. Vědci americké NASA si to však nemyslí. Elon Musk a jeho SpaceX sice slibují let k Marsu na rok 2024, NASA však mluví nejdříve o druhé polovině 30. let, tedy až za dvě desetiletí. Bude totiž ještě potřeba vyřešit hodně otázek. S jedním z největší problémů – radiací – by však možná mohlo pomoct i genetické inženýrství.

I čtyři roky po svém nasazení zůstává genetická terapie, s jejíž pomocí vědci vyléčili několika dětským pacientům alergii na ořechy, stále funkční. Ukázala to nejnovější srovnávací studie australského Murdochova dětského výzkumného institutu. Zvyšuje se tak šance, že by se lidé s touto potravinovou alergií, která může skončit až smrtí, mohli dočkat trvalé léčby.

Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.

Když se řekne létání a květiny, možná vás napadnou květináče z Létajícího Čestmíra. Takovou konkurenci by letecké společnosti asi neocenily, ale co by ocenit mohly, to jsou bezpečnostní kontroly, zajištěné geneticky upravenými rostlinami.

Tahle zpráva už od pohledu děsí. Ale pokud se přeneseme přes selské obavy z genetické modifikace a také přes démonicky vypadající můry s rudě žhnoucíma očima, vyvstane před námi technologie, která by měla zachraňovat životy.