Vědci "přivedli k životu" pravěkou ženu která obývala jižní cíp Evropy dávno před tím, než byly postaveny menhiry ve Stonehenge nebo pyramidy v Egyptě. Animace ukazuje, jak vypadala ve své době a jak by vypadala dnes.

Zatím není jasné, jaký dopad na svět bude mít pandemie koronaviru. Epidemie ale mohou měnit běh dějin. Příkladem je tyfus, který rozložil vojska francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparta při tažení v Rusku a přivodil konec jeho éry.

Je pokládán za první pandemii. Nový výzkum však dřívější představy o moru v éře císaře Justiniána I. boří.

Zjistil to genetici ve srovnávací studii DNA.

Nejhorší epidemie, která ve středověku postihla Evropu, postupovala ve srovnání s nynějším koronavirem pomalu. Nepoháněly ji tryskové  motory. Byla ale nezadržitelná.

Za nejsmrtelnější epidemii bývá v Evropě označován dýmějový mor. Ještě větší podíl mrtvých v populaci však měly na kontě epidemie, které do Ameriky zavlekli kolonizátoři z Evropy.