Zatím není jasné, jaký dopad na svět bude mít pandemie koronaviru. Epidemie ale mohou měnit běh dějin. Příkladem je tyfus, který rozložil vojska francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparta při tažení v Rusku a přivodil konec jeho éry.

Je pokládán za první pandemii. Nový výzkum však dřívější představy o moru v éře císaře Justiniána I. boří.

Jmenoval se Leif Eriksson a v Evropě ho zná málokdo. Tento viking, od jehož smrti letos uplyne 1000 let, přitom jako první Evropan doplul do Ameriky, téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem.

Nejhorší epidemie, která ve středověku postihla Evropu, postupovala ve srovnání s nynějším koronavirem pomalu. Nepoháněly ji tryskové  motory. Byla ale nezadržitelná.

Za nejsmrtelnější epidemii bývá v Evropě označován dýmějový mor. Ještě větší podíl mrtvých v populaci však měly na kontě epidemie, které do Ameriky zavlekli kolonizátoři z Evropy.

Pozoruhodný objev archeologů ve Francii dokazuje, že neandrtálci nebyli podřadným druhem hominidů.