Otázka, proč vymřeli neandrtálci a byli nahrazeni lidmi moderního typu, zaměstnává vědce už desítky let. Nová studie dospěla k závěru, že  k tomu výrazně přispělo příbuzenské rozmnožování.

Je známé, že první lidé našeho druhu Homo sapiens se vyvinuli v Africe. Není ale jasné, na jakém místě sídlili. Skupina genetiků teď tvrdí, že tuto oblast nalezla.

Naznačují to kamenné nástroje nalezené týmem archeologů v Mongolsku.

V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.

Dosavadní scénář evoluce lidského rodu počítal s tím, že se lidé moderního typu vyvinuli kdesi ve východní Africe zhruba před 200 tisíci lety. Po dalších 140 milénií osídlovali Černý kontinent, sváděli boje, konkurovali si a křížili se s příbuznými příslušníky rodu Homo, až nakonec vyrazili kolonizovat zbytek světa. Tolik se alespoň podařilo vyčíst antropologům ze zkamenělin, archeologických nálezů a genetických srovnání různých lidských etnik.