Zajímavé poznatky o souvislostech mezi výškou a rizikem rakovinného bujení prezentovala doktorka Emelie Benyiová na setkání Evropské společnosti pro pediatrickou endokrinologii v Barceloně.

Na rozdíl od některých předchozích studií na podobné téma se o jejím výzkumu nedá prohlásit, že by stál na vodě. Vychází z medicínských a vojenských údajů od více než pěti milionů švédských mužů a žen narozených mezi lety 1938 a 1991.

Rizika vyplývající z nadprůměrné výšky jsou podle všeho výraznější u něžného pohlaví.

Zatímco u žen znamenalo každých 10 centimetrů výšky asi 18 procent zvýšení šance, že se u nich rozvine rakovina, u mužů bylo toto zvýšení jen 10 procent.

Nejvyšší muž z celého vzorku tak měl se svou výškou 225 centimetrů téměř o 55 procent vyšší riziko vzniku rakoviny než jeho průměrný 170 cm vysoký kolega.

Pravděpodobnost rozvoje různých druhů rakovinného bujení však nebyla stejná.

Riziko rakoviny kůže, melanomu, se na každých 10 centimetrů zvyšovalo bez ohledu na pohlaví dokonce o více než 30 procent. Stejně tak se náchylnosti k některým druhům rakoviny výrazně odlišovaly podle pohlaví. Nepřekvapí například, že výrazně vyšší rizika byla spojená s rakovinou prsu u vyšších žen než mužů.

Všechny zmíněné závislosti samozřejmě platí pouze statisticky a vyjevily se právě jen na velkém vzorku, se kterým švédští výzkumníci pracovali.

Ač se uvedená procenta mohou zdát vysoká, rizika vyplývající například z kouření nebo genetických predispozic jsou nesrovnatelně vyšší.

Jaké je spojení mezi výškou a rakovinou?

Kritici studie upozorňují, že za celým fenoménem může stát nějaký úplně jiný faktor, třeba kouření nebo vystavení slunečnímu záření. Pravděpodobnější ovšem je, že riziko rakoviny souvisí s větším množstvím růstového hormonu nebo jeho receptorů.

Protože naše buňky nejsou nafukovací, musí jich mít vyšší lidé v těle více. V každé z nich přitom může během života s malou pravděpodobností vzniknout mutace, která povede až ke vzniku nádoru.