Články s tagem: lidský mozek

Pro většinu z nás jsou vzpomínky jen zrnka písku proklouzávající mezi našimi prsty, přestože se snažíme si jich zachovat co nejvíce. Spoustu věcí zkrátka zapomeneme nebo je „nevidíme“ tak jasně. Jsou jen neurčitými stíny v naší mysli. Existují ale vzácné případy lidí, kteří dokážou mentálně cestovat časem.

Desítky let vědci tvrdili, že po amputaci dochází v mozku k radikální přestavbě – že sousední části mozkové kůry „zabírají“ prostor ztracené končetiny. Nová studie však ukazuje, že to není pravda: mapa těla v somatosenzorickém kortexu zůstává stabilní i několik měsíců či let po amputaci. Tento objev mění chápání fantomových pocitů a otevírá nové cesty léčby bolesti a protéz.

Binaurální beaty získávají popularitu jako jednoduchý nástroj pro zvýšení soustředění, kreativitu či snížení stresu. Věda odhaluje, že přestože efekt existuje, není univerzální: záleží na frekvenci, délce poslechu, osobní citlivosti a situaci. Co vlastně za hudebním trikem je a kdy se vyplatí je vyzkoušet?

Polední šlofík není ztracený čas, ale investice do mozku. Aktuální výzkumy ukazují, že během krátkého spánku mozkové vlny – tzv. spindly – aktivně posilují motorickou paměť a výkon. V článku odhalujeme, proč krátké dřímnutí může být klíčem k lepší produktivitě, kreativnějšímu myšlení a odolnějšímu mozku.

Dopamin je látka, o které se mluví skoro jako o „měně mozku“. Dlouho se věřilo, že řídí naši motivaci, závislosti, potěšení. Ale nový výzkum přináší překvapivý obrat: dopamin možná nefunguje jako odměňovač – ale jako předpovídač. Vědci z Northwestern University totiž zjistili, že dopaminová signalizace v mozku nesouvisí jen s učením z odměn, ale spíše s tím, jak očekáváme konkrétní výsledky.

Poslouchat audioknihu při řízení nebo číst tiše v posteli? Oba způsoby nás vtáhnou do děje, ale náš mozek je rozpoznává jako dva velmi odlišné procesy. Nová studie z University of California v Berkeley potvrzuje, že ačkoli příběh může být stejný, čtení a poslech vyvolávají odlišné neurologické reakce.