Články s tagem: lidský mozek

„Když jsem byla na jižním pólu, cítila jsem se stejně jako kdekoli jinde. Nohy jsem měla stále na zemi a obloha byla stále nade mnou,“ říká astrofyzička Abigail Bishopová. Jak je to ale možné? Nechodí lidé na jižním pólu hlavou dolů? Vše je pouze úhlem pohledu. Záleží jen na mozku a gravitaci, vysvětluje odbornice.

Desítky let se říkalo, že leváci mají blíž ke kreativitě, že jejich mozky pracují jinak a že mezi nimi najdeme víc umělců, hudebníků nebo géniů. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že spojitost mezi levorukostí a tvořivostí je… nulová. Mýtus padá a vědci přichází s novým vysvětlením, proč jsme si ho tolik oblíbili.

Výzkumný tým z Duke, Harvardu a Nového Zélandu představil nástroj, který pomocí jediného mozkového MRI snímku určí biologické stáří mozku – ne jen běžný věk. Metoda “DunedinPACNI” dokáže předpovědět riziko demence, chronických onemocnění i úmrtnosti. Přinášíme analýzu průlomového objevu, který může změnit medicínu i prevenci ve středním věku.

Vědci začátkem roku zjistili, že máme v mozku tolik mikroplastů, že by to vydalo na plastovou lžičku. Od té doby se snaží pochopit, jaký dopad mají na naše neurologické zdraví. Nový metavýzkum teď shrnul výsledky čtyř prací, které naznačují, že by mohly přispívat k duševním problémům a demenci.

Génius, který změnil naše chápání vesmíru, měl i mozek, který sám o sobě vyvolává otázky. Po jeho smrti byl Albert Einsteinův mozek odebrán, rozřezán na stovky částí a zkoumán desítky let. Nové výzkumy odhalují, že Einsteinovo mozkové uspořádání se v některých ohledech výrazně lišilo od běžného lidského mozku.

Více než 52 odpracovaných hodin týdně může změnit architekturu vašeho mozku, zjistili korejští vědci pod vedením Yonsei University. Je to vůbec poprvé, co se podařilo přímo změřit dopad přílišného pracovního vytížení na jeho strukturu.