Světové oceány to nemají jednoduché. Čelí rostoucím teplotám, rozsáhlému okyselování, hromadnému ničení biotopů a nevyhnutelnému znečištění. Ale v doslovném smyslu může být situace ještě temnější, než jsme si mysleli.

Lidé přistáli na Měsíci, vyslali sondy za hranice Sluneční soustavy a digitalizovali celý povrch Marsu. Ale přesto zůstává jeden z nejbližších světů takřka neprobádaný: oceánské dno. Nový rozbor dat ukazuje, že lidé na vlastní oči viděli jen zlomek mořského dna, a to doslova – 0,001 %.

Je to děsivá myšlenka. Co kdyby veškerý život v oceánech najednou vymřel? Tuto otázku si položili norští vědci. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře by vzrostla o 50 procent, zjistili v novém výzkumu založeném na počítačových simulacích. To znamená, že bychom v oteplování sešlápli pedál.

Bělení od začátku roku 2023 postihlo 83 korálových útesů po celém světě, zjistil nedávno americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Vědci mají vážné obavy z masového úhynu těchto ekosystémů i s jejich obyvateli – rybkami, korýši, hlavonožci a dalšímu podmořskými druhy. Odborníci z Florida State University mají možné inovativní řešení.

Vědci se shodují, že nejúčinnějším a nejdůležitějším řešením klimatických změn, je omezení spalování fosilních paliv. Někteří odborníci se však domnívají, že řešení budou muset zahromovat i odsávání oxidu uhličitého. Přesně to teď zkouší projekt s názvem SeaCURE, jenž probíhá v anglickém městě Weymouth.

Vědci spatřili v Tichém oceánu vůbec největšího žraloka velrybího (nebo také obrovského). Na délku měří téměř dvacet metrů. Popsali ho jako vzácnou anomálii svého druhu a jako největší dosud zaznamenanou žijící rybu.